D1, tunel Klimkovice

Praha – Plzeň – Německo

D5
Trasa s popisem

Praha – Plzeň – Německo

  • Praha – dálniční křižovatka Třebonice R1–D5
    • návaznost
      • R1: Pražský okruh
        • a dále po Pražském okruhu
          • D1: Brno – Vyškov – Hulín – (Přerov) – Lipník n. B. – Bělotín – Ostrava – Polsko
          • (D3: Tábor – České Budějovice – Rakousko)
          • R4: Příbram – (Nová Hospoda I/20)
          • R6: (Karlovy Vary) – Cheb – (Německo)
          • R7: Slaný – (Chomutov)
          • D8: Lovosice – (Ústí n. L. – Německo)
          • R10: Mladá Boleslav – Turnov
          • D11: Hradec Králové – (Trutnov – Polsko)
  • Plzeň
  • Rozvadov/Waidhaus – hranice s Německem
    • návaznost
      • německá dálnice A6: Norimberk/Nürnberg
Délka dálnice
  • 151 km v provozu
Nadmořská výška
  • max. 601 m n. m. v km 139
  • min. 230 m n. m. v km 20
Mapy
Fotogalerie
Video
Intenzita dopravy
  • max. 48,2 tis. aut./24 h (Praha – Rudná, 2010)
  • střed 23,5 tis. aut./24 h (Černice – Útušice, 2010)
  • min. 11,3 tis. aut./24 h (Kateřina – hranice s Německem, 2010)
Kategorie
  • Praha – Klabava: D 26,5/120
  • Klabava – Sulkov: D 27,5/120
  • Sulkov – hranice s Německem: D 26,5/120
Přílohy

Základní informace

První zmínky o dálnici na Plzeň a Německo pocházejí již z konce třicátých let minulého století, ovšem válečné události a poválečná politická situace posunuly výstavbu D5 až do roku 1977, kdy byla zahájena stavba mostu v Berouně a prvního úseku u Prahy. Se stavbou úseků Praha – Vráž (13 km) a Vráž – Bavoryně (15 km) se začalo mezi lety 1977 a 1982 a do provozu byly uvedeny postupně v letech 1982 až 1989.

Další úseky byly otevírány od roku 1993 a již v roce 1995 D5 spojila Prahu s Plzní. V roce 1997 byl zprovozněn také úsek Plzeň – Německo v délce 62 km, jednalo se tak o nejdelší celistvý otevřený úsek dálnice u nás. Rychlost porevoluční stavby dálnice D5 vypovídá, že snaha o dálnici na západ byla skutečně značná. Vzhledem ke komplikacím s ekologickými aktivisty ohledně výstavby plzeňského obchvatu došlo ovšem k situaci, kdy byl sváděn tranzit z dálnice před i za Plzní přes centrum města. K odvedení tranzitu z centra města došlo až v roce 2003 díky částečnému otevření plzeňského obchvatu. Poslední úsek plzeňského obchvatu a zároveň celé dálnice D5 obsahující tunel Valík byl otevřen v roce 2006.

Dálnice D5 spojuje Prahu s Německem, konkrétně s Bavorskem, kde je na hranicích (Rozvadov/Waidhaus) návaznost na německou dálnici A6. Tato dálnice vede od českých hranic přes celé Německo až do Francie.

Jednotlivé stavby

0502

Praha – Vráž, km 0,000 – 13,400 (13,400 km)

Dálnice D5 začíná na MÚK Praha-Třebonice s Pražským okruhem R1, kde na ni ve směru do centra navazuje tzv. Radlická radiála.

Stavba byla zahájena v roce 1977. Do provozu byly postupně uváděny jednotlivé části této stavby. Dne 20. 10. 1982 byl zprovozněn úsek Praha – Rudná v plném profilu a část z Rudné před obec Loděnice (do km 9,0) v polovičním profilu, plný profil byl zprovozněn 21. 7. 1983. 5. 12. 1983 byl dán do provozu v polovičním profilu i úsek okolo Loděnice (od km 9,0 do km 11,6). Druhý pás dálnice byl zprovozněn 16. 10. 1984, stejně jako poslední úsek od km 11,6 do km 13,4 (u obce Vráž), jenž byl dán do provozu společně s částí navazujicí stavby 0503.

Dálnice je postavena v kategorii D 26,5/120 a na její trase byly vybudovány dvě MÚK – Rudná (km 5) a Loděnice (km 10), velká oboustranná odpočívka Drahelčice a SSÚD Rudná.

0503

Vráž – Bavoryně, km 13,400 – 28,700 (15,300 km)

Stavba Vráž – Bavoryně byla zahájena v březnu 1982 a byla rozdělena do dvou částí:

  • Km 13,4 – 19,7, délky 6,3 km, zprovozňováno postupně, nejdříve 16. 10. 1984 úsek od km 13,4 do km 14,6, následně 4. 10. 1985 úsek od km 14,6 do km 17,1 v plném profilu a úsek od km 17,1 do km 19,7 v polovičním profilu. Na tomto úseku byl plný profil dán do provozu 29. 8. 1986.
  • Km 19,7 – 28,7, délky 9,0 km, úsek byl zprovozněn 29. 9. 1989.

Je postavena v kategorii D 26,5/120 a na trase byly vybudovány čtyři MÚK – Beroun-východ (km 14), Beroun-centrum (km 18), Beroun-západ (km 22) a Bavoryně (km 28) a velká oboustranná odpočívka Beroun.

V blízkosti km 20 u Berouna dosahuje dálnice minimální nadmořské výšky, a to 230 m. n. m.

0504

Most Beroun přes řeku Berounku a řeku Litavku v km 16,764

Započetím stavby tohoto mostu byla v roce 1977 zahájena výstavba dálnice D5.

Most o 15 polích, postavený v kategorii D 26,5/120, je dlouhý 721,5 metru a byl budován technologií výsuvné skruže, která se předtím uplatnila při výstavbě mostu přes řeku Sázavu ve Hvězdonicích na dálnici D1.

Stavba byla zprovozněna 4. 10. 1985.

0505

Bavoryně – Mýto, km 28,700 – 50,238 (21,538 km)

Stavba Bavoryně – Mýto byla zahájena v říjnu 1992 a byla rozdělena do dvou částí:

  • Bavoryně – Kařez, délky 13,1 km, zprovozněna 26. 10. 1995.
  • Kařez – Mýto, délky 8,4 km, zprovozněna 26. 10. 1995. Pro levou polovinu dálnice od km 48,000 do km 50,238 byla využita silnice I/5, což si vyžádalo výstavbu úseku po polovinách s převáděním provozu a s dřívějším uvedením do provozu – poloviční profil již 14. 7. 1994, plný profil 29. 6. 1995.

Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a na trase byly vybudovány dvě MÚK – Žebrák (km 34) a Cerhovice (km 41) a velká oboustranná odpočívka Záluží. V km 41,815 opouští D5 Středočeský kraj a vstupuje do kraje Plzeňského.

0507

Mýto – Svojkovice, km 50,238 – 56,033 (5,795 km)

Stavba byla zahájena v říjnu 1991 a do provozu byla dána 27. 10. 1993 spolu s navazující stavbou 0508, čímž došlo k vyloučení tranzitní dopravy z Rokycan. V úseku od km 50,238 do km 51,000 byl zprovozněn pouze poloviční profil, plný profil byl dán do provozu až 1. 9. 1994.

Dálnice je postavena v kategorii D 26,5/120 a na její trase byla vybudována MÚK Mýto (km 50).

0508

Svojkovice – Klabava, km 56,033 – 64,231 (8,198 km)

S výstavbou se započalo v říjnu 1990 a stavba byla uvedena do provozu 27. 10. 1993.

Nejvýznamější stavbou tohoto úseku je most o 11 polích přes říčku Klabavu v km 63,165, délky 562 m.

Dálnice je postavena v kategorii D 26,5/120 a na její trase byla vybudována MÚK Rokycany (km 62) a SSÚD Svojkovice.

0509

Klabava – Ejpovice, km 64,231 – 67,941 (3,710 km)

Výstavba začala v prosinci 1993 a stavba byla zprovozněna 26. 10. 1995.

Součástí této stavby je východní plzeňský přivaděč délky 2,742 km.

Dálnice je postavena v kategorii D 27,5/120 a na její trase byla vybudována MÚK Ejpovice (km 67).

0510/IA

Ejpovice – Černice, km 67,941 – 76,510 (8,569 km)

Stavební práce na této východní části plzeňského obchvatu byly zahájeny 12. 4. 2002. Úsek byl zprovozněn 15. 12. 2003 v polovičním a 31. 8. 2004 v plném profilu.

Úsek navazuje na dálnici od Prahy a zahrnuje celkem 11 mostů, lávku pro pěší, 4 protihlukové stěny, ale také například 2 sedimentační nádrže a 440 m dlouhou odvodňovací štolu. Vyznačuje se značným množstvím zemních prací (např. letkovský zářez).

Stavba je postavena v kategorii D 27,5/120 a na její trase byla vybudována MÚK se silnicí I/20 (tzv. "zdvojený" výjezd 73/76).

0510/IB

Černice – Útušice, km 76,510 – 79,980 (3,470 km)

Výstavba střední části plzeňského obchvatu byla postupně zahajována mezi podzimem 2003 a jarem 2004. Úsek byl zprovozněn 6. 10. 2006 a tím byla dálnice D5 dokončena.

Úsek obsahuje dlouho diskutovaný 380 m dlouhý tunel Valík a most přes řeku Úhlavu v km 78,199 dlouhý 445 m o 9 polích, který navazuje na "rozvadovský" portál tunelu Valík. Most byl samostatná stavba s označením 0510/IV.

Stavba je postavena v kategorii D 27,5/120.

0510/II

Útušice – Sulkov, km 79,980 – 88,378 (8,398 km)

Stavba této západní části plzeňského obchvatu byla zahájena 19. 3. 2001 a úsek byl zprovozněn 15. 12. 2003.

Součástí úseku je například 12 mostů, odvodňovací systém včetně 3 sedimentačních nádrží a 5 protihlukových stěn a zemních valů. V rámci této stavby byla zprovozněna i přeložka silnice I/27, která přivádí dopravu do Plzně od Klatov a východně se vyhýbá městské části Litice. Je postavena jako čtyřpruhová komunikace v kategorii S 22,5/60.

Dálnice je postavena v kategorii D 27,5/120 a její součástí je MÚK se silnicí I/27 (km 80) a velká oboustranná odpočívka Šlovice. Na odpočívce je informační stanoviště a plánuje se také výstavba "kaple smíření" (již mimo rámec dálniční stavby).

0510/III

Most přes řeku Úslavu, km 72,820

Jedná se o 530 metrů dlouhý most o 10 polích, který je situován v trase stavby "0510/IA Ejpovice – Černice", je to však samostatná stavba označená jako 0510/III, dokončen v roce 1999.

0510/IV

Most přes řeku Úhlavu, km 78,199

Součást stavby "0510/IB Černice – Útušice" (termín uvedení do provozu – říjen roku 2006). Jedná se o most dlouhý 445 m o 9 polích, který navazuje na "rozvadovský" portál tunelu Valík. Zahájení stavby 15. 9. 2003 přípravnými pracemi, staveniště pro hlavní objekt mostu bylo předáno 20. 11. 2003. Hrubá stavba mostu byla dokončena v polovině července 2005.

0510/V

Most přes řeku Radbuzu, km 84,270

Tato stavba představuje 575 m dlouhý most o 14 polích, který je situován v trase stavby "0510/II Útušice – Sulkov", je však samostatnou stavbou. Most byl dostavěn v roce 2000.

0511

Sulkov – Benešovice, km 88,378 – 117,744 (29,366 km)

Výstavba byla zahájena 13. 6. 1994 a ke zprovoznění došlo 6. 11. 1997. Nejvýznamějším objektem tohoto úseku je 363 m dlouhý a 44 m vysoký most přes údolí řeky Úhlavky u Kladrub v km 112,226. Součástí stavby byly i zhruba 2 km přeložky silnice I/26.

Dálnice je postavena v kategorii D 26,5/120 a na její trase byly vybudovány 4 MÚK – Sulkov (km 89), Nýřany (km 93), Heřmanova Huť (km 100) a Stříbro (km 107), velká oboustranná odpočívka Kladruby a SSÚD Ostrov u Stříbra.

0512

Benešovice – Rozvadov, km 117,744 – 143,144 (25,400 km)

Výstavba byla zahájena 13. června 1994 a ke zprovoznění došlo 6. 11. 1997.

V blízkosti vrchu Přimda v km 139,5 dosahuje dálnice maximální nadmořské výšky a to 601 m n. m.

Dálnice je postavena v kategorii D 26,5/120 a na její trase byly vybudovány 4 MÚK – Benešovice (km 119), Bor (km 128), Mlýnec (km 136) a Kateřina (km 144) a velká oboustranná odpočívka Kateřina.

0513

Rozvadov – hranice s Německem, km 143,144 – 150,989 (7,845 km)

Výstavba byla zahájena v červenci 1994 a ke zprovoznění došlo 6. 11. 1997. Jedná se o úsek mezi posledním výjezdem na českém území (Kateřina) a státní hranicí. Jeho součástí je i společné celniště Rozvadov o rozloze cca 45 ha. Na mostě přes Hraniční potok překračuje dálnice D5 státní hranici s Německem.

Dálnice je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je SSÚD Rozvadov.


© 2002 – 2014 ceskedalnice.cz

info@ceskedalnice.cz | Poslední změna stránky: 02.01.2013 | RSS Novinky

Obsah stránek ceskedalnice.cz je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření nebo další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu autorů těchto stránek v rozporu s právním řádem České republiky.