Praha – Brno – Vyškov – (Hulín – Přerov) – Lipník n. B. – Bělotín – Ostrava – (Polsko)
| Trasa s popisem |
Praha – Brno – Vyškov – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín – Ostrava – Polsko
|
|---|---|
| Délka dálnice |
|
| Nadmořská výška |
|
| Mapy |
|
| Fotogalerie |
|
| Video |
|
| Intenzita dopravy |
|
| Kategorie |
|
| Přílohy |
|
Základní informace
Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou první české dálnice (nepočítáme-li stavbu "německé" dálnice na Moravě, jež začala asi o měsíc dříve než stavba D1) se započalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny 2. světovou válkou.
I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení. V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic a počítalo se samozřejmě i se stavbou D1. Oproti původním plánům z roku 1939 se trasa i parametry změnily, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty z třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka).
Výstavba dálnice D1 (jak ji známe dnes) začala v roce 1967 a již 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi (dnes 2 × 3 pruhy). Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 8. listopadu 1980, kdy se jako poslední stavěla část dálnice u Humpolce.
Podle původních (federativních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a končit na hranicích s Ukrajinou. Po rozdělení republiky byla její trasa ukončena na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Od D1 se měla na střední Moravě odklánět D47 na Ostravu. Toto rozhodnutí bylo v roce 1996 změněno. Dálnice D1 tak dnes označuje tah výhledově spojující tři největší města země (Praha, Brno, Ostrava), čímž došlo spojením D1 s D47. Vzhledem k historickému vývoji tedy byly jako D47 stavěny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu a sedm staveb mezi Lipníkem n. B., Ostravou a polskou dálnicí A1. Na slovenskou hranici povede rychlostní silnice R49, která se z dálnice D1 odpojí u Hulína.
V září 2009 bylo zprovozněním posledního chybějícího úseku Vrchoslavice – Kojetín dokončeno dálniční spojení Praha – Kroměříž, přičemž výstavba tohoto prodloužení dálnice D1 dále na východ byla zahájena v prosinci 2001 stavbou Vyškov – Mořice. V listopadu téhož roku pak bylo zprovozněním staveb Bělotín – Hladké Životice a Hladké Životice – Bílovec dosaženo spojení Prahy a Ostravy čtyřpruhovými komunikacemi, do otevření D1 okolo Přerova pomocí rychlostních silnic přes Olomouc (D1, R46, R35 a opět D1). V roce 2010 probíhá výstavba jak na střední Moravě, kde je dokončována stavba Kroměříž-východ – Říkovice, zahrnující i důležitou dálniční křižovatku u Hulína, tak i v Moravskoslezském kraji, kde je ve výstavbě úsek Bohumín – hranice s Polskem, tedy z pohledu staničení poslední stavba celé dálnice D1. Poslední úsek celé D1 bude pravděpodobně zprovozněn v okolí Přerova. Poté bude D1 měřit 377 km.
Dnes je D1 mezi Prahou a Brnem nejvytíženější dálnicí v zemi (viz intenzity dopravy). Proto došlo v letech 1996 – 1999 k přestavbě prvních 21 km mezi Prahou a Mirošovicemi (I/3) ze čtyř jízdních pruhů na šest. V budoucnu by tomuto úseku měla ještě ulevit dálnice D3 (jižní směr přímo z Prahy). Obdobné rozšíření D1 se nyní plánuje v prostoru Brna (výjezdy 182 – 210) s plánovaným termínem počátku přestavby na rok 2010. Možnému dalšímu uvolnění dopravy na D1 by měla pomoci dostavba rychlostní silnice R35 v úseku Hradec Králové – Mohelnice. Spolu s dálnicí D11 by R35 tvořila alternativní "severní trasu" spojující Čechy a Moravu, zejména jejich severní části (např. tah Praha – Olomouc či Ostrava).
Novinky z D1 – archiv informací ze stránky Novinky
Jednotlivé stavby
| 002 |
Spořilov – Čestlice: km 0,000 – 8,199 (8,199 km)Zahájením stavby této části byla 8. 9. 1967 obnovena výstavba dálnic v tehdejší ČSSR. Stavba začíná napojením na severojižní magistrálu na MÚK Spořilov. Při výstavbě bylo využito původní těleso dálnice z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Využity byly například i tyto historické stavby:
Stavba byla uvedena do provozu 12. 7. 1971 současně se stavbou 003 a společně se tak staly prvním dokončeným dálničním úsekem u nás. Dálnice byla postavena v kategorii D 28/120, v letech 1998 – 1999 (km 2,320 – 8,199) a 2006 – 2007 (pouze pravý jízdní pás v km 0,000 – 2,320) byla rozšířena na 2 × 3 pruhy (kategorie D 34/120). Na trase byly vybudovány dvě MÚK – Chodov (km 2) a Průhonice (km 6) a velká oboustranná odpočívka Újezd u Průhonic. Na mostě přes potok Botič v km 5,302 opouští D1 Hlavní město Prahu a vstupuje do Středočeského kraje. V km 3,756 je plánována MÚK Újezd s Vesteckou spojkou. MÚK bude sloužit i k napojení západní administrativně-komerční zóny mezi Průhonicemi a Šeberovem. Realizace je plánována na rok 2010. |
|---|---|
| 003 |
Čestlice – Mirošovice: km 8,199 – 21,255 (13,056 km)Na stavbu Spořilov – Čestlice navazuje stavba Čestlice – Mirošovice. Při výstavbě této části bylo (kromě krátkého úseku u Mirošovic) využito původní těleso dálnice z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Využity byly například i tyto historické stavby:
Stavba byla zahájena 8. 9. 1967 a zprovozněna 12. 7. 1971. Tato část byla postavena v kategorii D 28/120, v letech 1996 – 1999 byla rozšířena na 2 × 3 pruhy: úsek km 8,199 – 11,000 na kategorii D 34/120 (1998 – 1999) a úsek km 11,000 – 20,880 na kategorii D 32,5/120 (1996 – 1997). Na trase jsou tři MÚK – Jesenice (km 11), Všechromy (km 15) a Mirošovice (km 21), velké oboustranné odpočívky Nupaky a Průhonice a součástí stavby bylo i SSÚD Mirošovice. Na trase je plánován vznik MÚK Čestlice (km 8,858), na stavbu bylo v dubnu 2008 vydáno stavební povolení, dokončení je plánováno na rok 2009. V km 10 vzniká od září 2008 MÚK Dobřejovice s Pražským okruhem R1, stavbou 512 D1 – Vestec. Její zprovoznění je plánováno na rok 2010. MÚK Dobřejovice bude kolektory propojena s MÚK Jesenice. |
| 005 |
Mirošovice – Šternov: km 21,255 – 41,494 (20,239 km)Výstavba začala v prosinci 1969. Pro převedení trasy dálnice přes údolí potoka Šmejkalky u Senohrab v km 23,868 byl využit původní obloukový most délky 241 m z let 1939 – 1950. Dnešní D1 vede až na několik výjimek v trase původně budované dálnice. Bylo však třeba nově vybudovat například mosty přes údolí Mnichovky (184 m), Sázavy ve Hvězdonicích (462 m), Drhlovského (90 m) a Křešického potoka (150 m) či vyhloubit zářez u Lensedel (dlouhý 500 m a hluboký až 38 m). Ve stoupání za Hvězdonicemi ve směru na Brno byl také zřízen více než tři kilometry dlouhý přídavný jízdní pruh pro pomalá vozidla. Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977 současně s navazujícími stavbami 006, 008, 009 a 010. Vznikl tak celistvý dálniční tah Praha – Hořice v délce 75 km. Tento úsek je postaven v kategorii D 26,5/120 a jeho součástí jsou tři MÚK – Hvězdonice (km 29), Ostředek (km 34) a Šternov (km 41). |
| 008 |
Šternov – Soutice: km 41,494 – 56,472 (14,978 km)S budováním stavby 008 se započalo v březnu 1972. Tato stavba, stejně jako předcházející, je charakteristická velkým objemem zemních prací, které musely být provedeny. Kromě toho se na trase nachází například 150 m dlouhý most přes řeku Blanici či stejně dlouhý most přes Dálkovický potok. Dálnice prochází kopcovitou krajinou, proto byly zřízeny celkem čtyři přídavné jízdní pruhy pro pomalá vozidla. Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Psáře (km 49) a Soutice (km 56) a velká oboustranná odpočívka Střechov. |
| 009 |
Soutice – Loket: km 56,472 – 66,420 (9,948 km)V prosinci 1969 začalo budování stavby 009. Kvůli zatopení vodní nádrží Švihov na řece Želivce nebylo možné pro novou dálnici využít původní mosty přes údolí Sedmpanského a Sedlického potoka z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Dálnice musela být vedena novou trasou vyhýbající se přehradnímu jezeru. Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Loket (km 66) a SSÚD Bernartice. |
| 010 |
Most Sedlice přes Sedlický potok v km 62,095Nedaleko obce Sedlice byl v období září 1969 – červenec 1977 vybudován nový 216 m dlouhý dálniční most přes Sedlický potok. Stavba byla zprovozněna 8. 7. 1977. Most je je postaven v kategorii D 26,5/120. |
| 006 |
Loket – Hořice: km 66,420 – 74,940 (8,520 km)V červenci 1972 se započalo s realizací stavby 006. Na trase dálnice bylo možno využít původní nadjezd přes dálnici z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950 v km 69,604. Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977. Je postavena v kategorii D 26,5/120. Několik stovek metrů před MÚK Hořice opouští D1 Středočeský kraj a vstupuje na území kraje Vysočina. |
| 011A |
Most Píšť přes vodní nádrž Švihov v km 76,490V červnu 1972 se rozběhla výstavba dálničního mostu přes vodní nádrž Švihov na řece Želivce u Píště. Zvláštností tohoto mostu je, že se nachází přímo nad původním dálničním mostem přes řeku Želivku z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Tento nemohl být kvůli výškové i směrové změně trasy nové dálnice využit. Nový most se tedy nachází ve výšce 10 – 12 m nad původním mostem. Ten však nebyl ponechán svému osudu, ale je využíván pro silnici spojující Hořice s Vojslavicemi. Původní most je dlouhý 185 m, nový 229 m. Stavba byla uvedena do provozu v polovičním profilu 6. 5. 1979 a v celém profilu 6. 10. 1979. Most je postaven v kategorii D 26,5/120. |
| 011B |
Hořice – Humpolec: km 74,940 – 92,700 (17,760 km)V červnu 1974 začala výstavba vlastní dálnice mezi Hořicemi a Humpolcem. Trasa dnešní D1 vede částečně v trase původní dálnice, která zde byla budována v letech 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Dálnice se v některých místech odchyluje od původní trasy tak, že pro ni nebylo možno využít původních staveb. Tak se mimo trasu dálnice ocitnul například dálniční most přes silnici z Mešníku do Vojslavic, který stojí v těsné blízkosti dnešní dálnice D1, na které byl vybudován most nový. Původní most však nezůstal nevyužit, vede po něm silnice spojující Hořice s Koberovicemi. Stavba byla rozdělena do dvou částí:
Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou tři MÚK – Hořice (km 75), Koberovice (km 81) a Humpolec (km 90) a dvě velké oboustranné odpočívky – Speřice a Humpolec. |
| 012 |
Most Podolí u Koberovic v km 81,220V červnu 1972 byla zahájena stavba mostu Podolí u Koberovic délky 185 m v kategorii D 26,5/120. Stavba byla zprovozněna 6. 5. 1979 v polovičním a 6. 10. 1979 v celém profilu. |
| 013 |
Humpolec – Pávov: km 92,700 – 111,980 (19,280 km)V červnu 1976 se rozběhla výstavba úseku dálnice z Humpolce do Pávova. Stavba byla uvedena do provozu 8. 11. 1980 jako poslední úsek mezi Prahou a Brnem. V km 104 stoupá dálnice D1 do nadmořské výšky 655 m n. m. – nejvíce na celé její trase. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Větrný Jeníkov (km 104) a dvě velké odpočívky – Mikulášov a Pávov. |
| 014A |
Pávov – Řehořov: km 111,980 – 127,280 (15,300 km)Začátkem roku 1976 se započalo se stavbou úseku Pávov – Řehořov. Její součástí byla i přeložka silnice I/38 Červený Kříž – Jihlava-Bedřichov ve čtyřpruhovém uspořádání o délce 5,5 km. Stavba byla uvedena do provozu 22. 11. 1979. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Pávov (km 112) a Velký Beranov (km 119) a SSÚD Velký Beranov. Na trase je plánován vznik MÚK Měšín, v roce 2006 byla zpracována dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (EIA), realizace je plánována v období 2009 – 2010. |
| 014B |
Řehořov – Měřín: km 127,280 – 134,454 (7,174 km)Výstavba probíhala od března 1974 a úsek byl zprovozněn 28. 10. 1976. Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Měřín (km 134). |
| 015A |
Měřín – Velké Meziříčí-východ: km 134,454 – 148,526 (14,072 km)Stavba byla zahájena v červenci 1972. V době výstavby se počítalo s tím, že její část bude v případě potřeby sloužit jako vojenské letiště, a proto zde nebyl zřízen klasický střední dělící pás se svodidly apod. Dnes už se s takovým využitím nepočítá, takže do středního dělícího pásu mohla být umístěna alespoň betonová svodidla. Stavba byla rozdělena do dvou částí:
Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Velké Meziříčí-západ (km 141) a Velké Meziříčí-východ (km 146). |
| 016 |
Most Vysočina ve Velkém Meziříčí v km 144,245V dubnu 1972 začala výstavba 425 m dlouhého a 76 m vysokého čtyřpolového dálničního mostu přes údolí řeky Oslavy ve Velkém Meziříčí. Jedná se o nejvyšší most na dálnici D1. Nosnou konstrukci tvoří dva ocelové nosníky o celkové váze 5 660 tun. Pilíře jsou betonové. Most je postaven v kategorii D 26,5/120 a byl zprovozněn 28. 11. 1978. |
| 015B |
Velké Meziříčí-východ – Velká Bíteš: km 148,526 – 162,774 (14,248 km)Stavba byla zahájena v červnu 1971. Byla rozdělena do dvou částí:
Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Lhotka (km 153) a Velká Bíteš (km 162). |
| 017 |
Velká Bíteš – Brno-západ: km 162,744 – 190,474 (27,730 km)V dubnu 1969 bylo zahájeno budování dálnice D1 z Brna na západ. Součástí stavby byl i čtyřpruhový západní brněnský přivaděč v délce 1,6 km. Stavba byla rozdělena do dvou částí:
Součástí stavby jsou čtyři MÚK – Devět křížů (km 168), Ostrovačice (km 178), Kývalka (km 182) a Brno-západ (km 190), dvě velké oboustranné odpočívky – Devět křížů a Troubsko a SSÚD Domašov. Několik stovek metrů před MÚK Devět křížů opouští D1 kraj Vysočina a vstupuje do kraje Jihomoravského. |
| 01171 |
Kývalka – Bosonohy: km 181,470 – 186,240 (4,770 km)Jedná se o rozšíření části stávající stavby 017 dálnice D1 na 2 × 3 pruhy (kategorie D 33,5/120) s možností dalšího rozšíření na 2 × 4 pruhy. V rámci stavby dojde kromě rozšíření dálnice také k přestavbě MÚK Kývalka, kde bude doplněn kolektorový pás ve směru Praha – Ostrava, na trase bude nutné rekonstruovat či nově postavit dva dálniční mosty, tři nadjezdy, opěrnou zeď a v závislosti na řešení přestavby MÚK Kývalka i nadjezd polní cesty přes větev křižovatky. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, realizace je plánována v období 2010 – 2016. |
| 01172 |
Bosonohy – Starý Lískovec: km 186,240 – 191,160 (4,920 km)Jedná se o rozšíření částí stávajících staveb 017 a 019 dálnice D1 na 2 × 3 pruhy (kategorie D 33,5/120). V rámci stavby bude také rekonstruováno, případně nově postaveno, pět dálničních mostů a most přes dálnici na západním brněnském přivaděči (I/23) a bude vybudována nová zárubní zeď u odpočívky. Dojde také k napojení větví MÚK Brno-západ na nové kolektorové vozovky, přestavbě větve Praha – Brno a dalším úpravám. V km 188,500 je plánována MÚK Bosonohy s rychlostní silnicí R43 (Brno – Moravská Třebová) a výhledově i R52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Rakousko). Z důvodu malé vzdálenosti MÚK Bosonohy a Brno-západ je navrženo jejich propojení kolektory. MÚK Bosonohy není součástí stavby rozšíření dálnice D1. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, realizace je plánována v období 2012 – 2016. |
| 019 |
Brno-západ – Brno-jih: km 190,474 – 196,674 (6,200 km)V červenci 1973 byla zahájena výstavba prodloužení dálnice D1 na východ od MÚK Brno-západ. Stavba byla rozdělena na dvě části:
Stavba je postavena v kategorii D 28/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Brno-centrum (km 194) a Brno-jih (km 196). |
| 01191 |
Starý Lískovec – Brno-jih: km 191,160 – 197,500 (6,340 km)Jedná se o rozšíření částí stávajících staveb 019 a 0131 dálnice D1 na 2 × 3 pruhy (kategorie D 33,5/120). V oblasti dálničních křižovatek jsou projektovány pouze čtyři jízdní pruhy, vnější jízdní pruh bude napojen na stávající jízdní pruh v kolektoru. Součástí stavby je také rekonstrukce či vybudování jedenácti dálničních mostů. Dojde také k úpravě napojení přímých větví MÚK Brno-centrum a Brno-jih na rozšířenou dálnici D1. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, realizace je plánována v období 2012 – 2014. |
| 0131 |
Brno-jih – Holubice: km 196,674 – 211,034 (14,360 km)Po dokončení dálničního spojení Praha – Brno – Bratislava byla v dubnu 1979 zahájena výstavba tehdy společného tahu dálnic D1 a D47 dále na východ od Brna. Součástí stavby byl i čtyřpruhový východní brněnský přivaděč. Stavba byla rozdělena na tři části:
Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou tři MÚK – Brno-Slatina (km 201), Brno-východ (km 203) a Holubice (km 210) a velká oboustranná odpočívka Brno-Tuřany. |
| 01311 |
Brno-jih – Brno-východ: km 197,500 – 203,900 (6,400 km)Jedná se o rozšíření části stávající stavby 0131 dálnice D1 na 2 × 3 pruhy (kategorie D 33,5/120). Součástí stavby je také výstavba MÚK Brno-Černovická terasa (km 200,015), úprava MÚK Brno-Slatina (km 201,034) a jejich propojení kolektory a rekonstrukce či vybudování čtyř dálničních mostů a čtyř nadjezdů. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, realizace je plánována v období 2012 – 2016. |
| 01312 |
Brno-východ – Holubice: km 203,900 – 210,500 (6,600 km)Jedná se o rozšíření části stávající stavby 0131 dálnice D1 na 2 × 3 pruhy (kategorie D 33,5/120). Součástí stavby je také úprava větví MÚK Brno-východ a jejich napojení na dálnici, výstavba okružní křižovatky Rohlenka (km 207,252), umístěné nad dálnicí bez připojení na ni (náhrada stávající křižovatky, umístěné na mostě přes dálnici), rekonstrukce či vybudování tří dálničních mostů a čtyř nadjezdů, dva nové nadjezdy v okružní křižovatce Rohlenka a dále MÚK Tvarožná, jejíž tvar musí umožnit připojení jak silnic I/50 a II/430 na D1, tak výhledové trasy tzv. jihovýchodní tangenty (Modřice – Holubice). Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, realizace je plánována v období 2012 – 2016. |
| 47011 |
Holubice – Tučapy: km 211,034 – 219,999 (8,965 km)V prosinci 1984 byla zahájena realizace tehdy společného tahu dálnic D1 a D47 Holubice – Tučapy. Stavba byla zprovozněna 11. 11. 1988. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Rousínov (km 216). V době výstavby bylo počítáno s tím, že v prostoru mezi obcemi Čechyně, Komořany a Podbřežice bude vybudována MÚK s tehdejší dálnicí D1, která se měla v tomto místě od tehdejší dálnice D47 odpojit a pokračovat dále na Slovensko do Trenčína přes Brankovice a poté podél současné silnice I/50. K její výstavbě však nikdy nedošlo. |
| 47012 |
Tučapy – Vyškov: km 219,999 – 229,675 (9,676 km)Od května 1989 probíhala výstavba tehdejší dálnice D47 (dnešní D1) do Vyškova. Stavba končila přímým napojením na rychlostní silnici R46 do Olomouce. Stavba byla rozdělena na dvě části:
Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Vyškov-západ (km 226). |
| 0133 |
Vyškov – Mořice: km 229,429 – 245,513 (16,084 km)Výstavba tohoto úseku byla zahájena v prosinci 2001. Do této doby dálnice D1 plynule navazovala na rychlostní silnici R46. Stavba byla zprovozněna 24. 10. 2005. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou tři MÚK – Vyškov (km 230), Ivanovice na Hané (km 236) a Mořice (km 244) a SSÚD Ivanovice na Hané. Přibližně v km 240,0 opouští D1 Jihomoravský kraj a vstupuje do kraje Olomouckého. |
| 0134.1/I |
Mořice – Kojetín, I. etapa: km 245,513 – 247,004 (1,491 km)Výstavba tohoto úseku započala v říjnu 2004 a podle dodatečného plánu byla tato stavba zprovozněna společně se stavbou 0133. Stavba byla uvedena do provozu 24. 10. 2005. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a je ukončena provizorním sjezdem na silnici I/47 u Vrchoslavic. |
| 0134.1/II |
Mořice – Kojetín, II. etapa: km 247,004 – 253,629 (6,625 km)Jedná se o novostavbu čtyřpruhové dálnice kategorie D 26,5/120. Na začátku úseku stavba navazuje na stavbu 0134.1/I Mořice – Kojetín, I. etapa. Součástí stavby je mimoúrovňová křižovatka Kojetín, která připojuje na dálnici stávající silnici I/47 a levostranou odpočívku Křenovice. Dále je její součástí také 11 mostních objektů. Výstavba byla zahájena na začátku roku 2007. 23. 9. 2008 byl společně s navazující stavbou zprovozněn výjezd Kojetín. Stavba jako celek byla uvedena do provozu 17. 9. 2009. |
| 0134.2 |
Kojetín – Kroměříž-západ: km 253,629 – 257,629 (4,000 km)Výstavba byla zahájena v květnu 2006. Stavba byla uvedena do provozu 23. 9. 2008 společně s částí stavby 0134.1/II od MÚK Kojetín (km 253) a stavbou 0134.3. Je postavena v kategorii D 26,5/120. |
| 0134.3 |
Kroměříž-západ – Kroměříž-východ: km 257,629 – 260,629 (3,000 km)Výstavba byla zahájena v únoru 2005. Trasa dálnice je zde vedena svojí jednou polovinou po bývalém silničním obchvatu města Kroměříže. Stavba byla uvedena do provozu 23. 9. 2008 společně s částí stavby 0134.1/II od MÚK Kojetín (km 253) a stavbou 0134.2. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Kroměříž-západ (km 258) a Kroměříž-východ (km 260). |
| 0135 |
Kroměříž-východ – Říkovice: km 260,629 – 271,929 (11,300 km)Jedná se o novostavbu čtyřpruhové dálnice kategorie D 26,5/120 se třemi mimoúrovňovými křižovatkami, z nichž křižovatka Hulín je křižovatkou vyššího dopravního řádu (D1, R49, R55), která neumožňuje s ohledem na požadované parametry dopravní obsluhu přilehlého území. Propojení s nižší dopravní sítí pak zajišťují křižovatky Hulín-západ a Hulín-východ. Délka stavby je 11,3 km. V úseku Hulín – Říkovice peážuje dálnice D1 s rychlostní silnicí R55. Součástí stavby je i 2,5 km dlouhý úsek silnice R55 v kategorii R 24,5/120 ve směru Hulín – Otrokovice. Výstavba byla zahájena v květnu 2008 a zprovoznění je plánováno na rok 2010. |
| 0136 |
Říkovice – Přerov: km 271,929 – 282,029 (10,100 km)Jedná se o novostavbu čtyřpruhové dálnice kategorie D 26,5/120 v délce 10,1 km se třemi mimoúrovňovými křižovatkami. Křižovatka Říkovice připojuje dálnici na stávající silnici I/55, mimoúrovňová křižovatka Přerov-západ připojuje průmyslovou oblast Přerova a oblast Tovačovska a křižovatka Přerov-sever napojí připravovanou rychlostní silnici R55 od Olomouce a vnitřní komunikaci Přerova (tzv. průpich). Na této stavbě je 15 mostů a součástí jsou i přeložky silnic v celkové délce 11,9 km. Stavba má územní rozhodnutí. Probíhá inženýrská činnost k zabezpečení stavebních povolení a výkupy pozemků. Stavba je připravována k zahájení v roce červnu 2010 a zprovoznění v říjnu 2013. Rozhodující pro termín začátku výstavby bude otázka priority dokončení D1 u Přerova. |
| 0137 |
Přerov – Lipník nad Bečvou: km 282,029 – 296,341 (14,312 km)Jedná se o novostavbu čtyřpruhové dálnice kategorie D 26,5/120 v délce 14,3 km se třemi mimoúrovňovými křižovatkami. Mimoúrovňová křižovatka Žernov je provozní křižovatkou, sloužící pouze napojení střediska správy a údržby dálnice. Propojení s nižší dopravní sítí zajišťuje všesměrná mimoúrovňová křižovatka Lipník n. B.-Trnávka. Mimoúrovňová křižovatka Bohuslávky slouží k propojení dvou tahů vyšší komunikační sítě – D1 a R35. V mimoúrovňové křižovatce Loučka, která je součástí stavby 4704, bude při výstavbě úseku Přerov – Lipník n. B. zrušeno provizorní napojení ramp do trasy R35 a provedeno napojení ramp do kompletního kolektorového pásu, který bude zřízen mezi křižovatkami Lipník n. B.-Trnávka, Bohuslávky a Loučka z důvodu nedostatečné vzdálenosti mezi uvedenými křižovatkami. Součástí stavby Přerov – Lipník n. B. je velká oboustranná odpočívka. Stavba má územní rozhodnutí. Probíhá inženýrská činnost k vydání stavebních povolení. Stavba je připravována k zahájení v říjnu 2010 a zprovoznění v roce 2014. Rozhodující pro termín začátku výstavby bude otázka priority dokončení D1 u Přerova. |
| 4704 |
Lipník nad Bečvou – Bělotín: km 296,341 – 311,718 (15,377 km)
Součástí stavby byl 2,4 km dlouhý dálniční přivaděč Bělotín (včetně MÚK Bělotín na stávající silnici I/47), vybudovaný v kategorii R 24,5/120 jako součást rychlostní silnice R48, ekodukt Hrabůvka či estakády přes údolí potoků Splavná (481 m) a Ludina (308 m). |
| 4705 |
Bělotín – Hladké Životice: km 311,718 – 329,815 (18,097 km)
Stavba byla zprovozněna v polovičním profilu (tj. pouze pravý jízdní pás), který díky šířce zpevněné části vozovky 11,5 m umožnil vyznačení dvou jízdních pruhů v každém směru. Zprovoznění stavby v plném profilu se předpokládá v srpnu 2010. Součástí stavby je SSÚD Mankovice, oboustranná odpočívka Vražné (nezprovozněna), ekodukt Suchdol nad Odrou, most přes potok Luha (446 m) a estakády přes řeku Odru a železniční trať u Mankovic (844 m) a přes Husí potok v Hladkých Životicích (840 m). Na mostě přes místní vodoteč v km 316,6 opouští D1 Olomoucký kraj a vstupuje do kraje Moravskoslezského. |
| 4706 |
Hladké Životice – Bílovec: km 329,815 – 341,496 (11,681 km)
Součástí stavby je most přes údolí Děrenského potoka (206 m), přeložka silnice II/464 v délce 6 km a estakáda přes údolí potoků Bílovka, Jamník a Sezina (637 m). |
| 4707 |
Bílovec – Ostrava, Rudná: km 341,496 – 353,173 (11,677 km)
Součástí stavby je 1 080 m dlouhý tunel Klimkovice a most přes údolí potoka Rakovec (294 m). |
| 4708 |
Ostrava, Rudná – Hrušov: km 353,4 – 361,9 (8,5 km)
Součástí stavby je SSÚD Ostrava a mosty přes Polaneckou ulici a železniční trať (582 m), přes železniční trať a řeku Opavu (738 m) a přes řeku Odru (400 m). |
| 4709.1/1 |
Hrušov – Bohumín, 1. stavba: km 361,9 – 366,4 (4,5 km)
Součástí stavby je most přes Ostravici (298 m). |
| 4709.1/2 |
Hrušov – Bohumín, 2. stavba: km 366,4 – 370,6 (4,2 km)
Součástí stavby je velká oboustranná odpočívka Antošovice a mosty přes řeku Odru a Antošovické jezero (606 m) a přes řeku Odru (282 m). |
| 4709.2 |
Bohumín – hranice s Polskem: km 370,6 – 376,7 (6,113 km)
Součástí stavby je přeložka silnice I/67 se dvěma okružními křižovatkami a most přes řeku Olši (175 m). |
