D3 u Chotovin

Praha – Brno – Vyškov – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín – Ostrava – Polsko

D1
Trasa s popisem

Praha – Brno – Vyškov – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín – Ostrava – Polsko

  • Praha – výjezd 1 Spořilov
    • návaznost
      • MO: Městský okruh v Praze
        • a dále po Městském okruhu v Praze
          • D8: Lovosice – (Ústí n. L. – Německo)
          • R10: Mladá Boleslav – Turnov
          • D11: Hradec Králové – (Trutnov – Polsko)
  • Praha – dálniční křižovatka Modletice R1–D1
    • návaznost
      • R1: Pražský okruh
        • a dále po Pražském okruhu
          • (D3: Tábor – České Budějovice – Rakousko)
          • R4: Příbram – (Nová Hospoda I/20)
          • D5: Plzeň – Německo
          • R6: (Karlovy Vary) – Cheb – (Německo)
          • R7: Slaný – (Chomutov)
  • (Brno – dálniční křižovatka Troubsko R43–R52–D1)
    • návaznost
      • (R43: Moravská Třebová)
      • (R52): Pohořelice – (Mikulov – Rakousko)
  • Brno – dálniční křižovatka Brno-centrum R52–D1
    • návaznost
      • R52 (až od Modřic): Pohořelice – (Mikulov – Rakousko)
  • Brno – dálniční křižovatka Brno-jih D2–D1
    • návaznost
      • D2: Břeclav – Slovensko
  • Vyškov – dálniční křižovatka Vyškov-východ R46–D1
    • návaznost
  • Hulín – dálniční křižovatka Hulín (R49)–R55–D1
    • návaznost
      • (R49: Zlín – Slovensko)
      • R55: (Břeclav)
  • přerušení 24 km (Říkovice – Lipník n. B.)
  • (Přerov – dálniční křižovatka Přerov-sever R55–D1)
    • návaznost
      • (R55: Olomouc)
  • Lipník n. B. – (dálniční křižovatka Lipník n. B. R35–D1)
    • návaznost (dočasně plynulá)
      • R35: Olomouc – Mohelnice – (Moravská Třebová – Hradec Králové) – Turnov – Liberec
  • Bělotín – dálniční křižovatka Bělotín R48–D1
    • návaznost
      • R48: (Frýdek-Místek) – Český Těšín – Polsko
  • Ostrava – (dálniční křižovatka Místecká R56–D1)
    • návaznost
      • (R56): Frýdek-Místek
  • Věřňovice/Gorzyczki – hranice s Polskem
    • návaznost
      • polská dálnice A1: Gliwice, Lodž, Gdaňsk
Délka dálnice
  • 376 km (352 km v provozu, 24 km v přípravě)
Nadmořská výška
  • max. 655 m n. m. v km 104
  • min. 198 m n. m. v km 370
Mapy
Fotogalerie
Video
Intenzita dopravy (metodika 2005)
  • max. 97,3 tis. aut./24 h (Praha-Chodov, 2007)
  • střed 34,7 tis. aut./24 h (Hořice – Koberovice, 2007)
  • min. 6,2 tis. aut./24 h (Mořice – Vrchoslavice, 2007)
  • plánovaná min. 9,7 tis. aut./24 h u Polska (2010)
Intenzita dopravy (metodika 2010)
  • max. 88,5 tis. aut./24 h (Praha-Spořilov – Praha-Chodov, 2010)
  • střed 33,5 tis. aut./24 h (Hořice – Koberovice, 2010)
  • min. 8,3 tis. aut./24 h (Mořice – Kojetín, 2010)
Kategorie
  • Praha – Jesenice: D 34/120
  • Jesenice – Mirošovice: D 32,5/120
  • Mirošovice – Lipník nad Bečvou: D 26,5/120
  • Lipník nad Bečvou – Bělotín: D 34/120
  • Bělotín – Bílovec: D 27,5/120
  • Bílovec – Bohumín: D 28/120
  • Bohumín – hranice s Polskem: D 27,5/120
  • Vzhledem k vysoké intenzitě dopravy bylo prvních 21 km z Prahy do Mirošovic přebudováno v letech 1996 – 1999 na 2 × 3 pruhy (z kategorie D 28/120 na kategorii D 34/120 a D 32,5/120). Stejné rozšíření je plánováno i v úseku mezi 182. – 210. km okolo Brna.
Přílohy

Základní informace

Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. 11. 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou první české dálnice (nepočítáme-li stavbu "německé" dálnice na Moravě, jež začala asi o měsíc dříve než stavba D1) se započalo 2. 5. 1939, ale práce byly přerušeny 2. světovou válkou.

I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení. V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic a počítalo se samozřejmě i se stavbou D1. Oproti původním plánům z roku 1939 se trasa i parametry změnily, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty z třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka) a v Chřibech.

Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. 9. 1967 a již 12. 7. 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 8. 11. 1980, kdy se jako poslední stavěla část dálnice u Humpolce.

Podle původních (federálních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a končit na hranicích s Ukrajinou. Po rozdělení republiky byla její trasa ukončena na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Od D1 se měla u Tučap na Vyškovsku odklánět dálnice D47 na Ostravu. V roce 1993 byla trasa D1 převedena do blízkosti Zlína a směřovala na hraniční přechod Střelná. Toto rozhodnutí bylo změněno v roce 1996, kdy bylo rozhodnuto o ukončení D1 v mimoúrovňové křižovatce Hulín, dále na Slovensko měla pokračovat rychlostní silnice R49. V roce 1999 byl konec D1 posunut až k Lipníku nad Bečvou. Konečně v roce 2006 bylo rozhodnuto o tom, že jako D1 bude označen i zbývající úsek Lipník n. B. – hranice s Polskem. Dálnice D1 tak dnes označuje tah výhledově spojující tři největší města země – Prahu, Brno a Ostravu. Vzhledem k historickému vývoji tedy byly jako D47 stavěny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu a sedm staveb mezi Lipníkem n. B., Ostravou a polskou dálnicí A1.

V září 2009 bylo zprovozněním posledního chybějícího úseku Vrchoslavice – Kojetín dokončeno dálniční spojení Praha – Kroměříž, přičemž výstavba tohoto prodloužení dálnice D1 dále na východ byla zahájena v prosinci 2001 stavbou Vyškov – Mořice. V listopadu roku 2009 pak bylo zprovozněním staveb Bělotín – Hladké Životice a Hladké Životice – Bílovec dosaženo spojení Prahy a Ostravy čtyřpruhovými komunikacemi, do otevření D1 okolo Přerova pomocí rychlostních silnic přes Olomouc (D1, R46, R35 a opět D1). V prosinci 2010 byl zprovozněn úsek Kroměříž-východ – Hulín dálnice D1 a navazující úsek Hulín – Skalka rychlostní silnice R55, čímž bylo významně zkvalitněno napojení Zlína a Zlínského kraje na dálniční síť. V červenci 2011 pak byla dokončena stavba Kroměříž-východ – Říkovice. V listopadu 2012 byl zprůjezdněn hraniční úsek Bohumín – statní hranice s Polskem. Poslední chybějící úsek celé D1 bude zprovozněn v okolí Přerova. Poté bude D1 měřit 377 km.

Dnes je D1 mezi Prahou a Brnem nejvytíženější dálnicí v zemi (viz intenzity dopravy). Proto došlo v letech 1996 – 1999 k přestavbě prvních 21 km mezi Prahou a Mirošovicemi (I/3) ze čtyř na šest jízdních pruhů. V budoucnu by tomuto úseku měla ještě ulevit dálnice D3 (jižní směr přímo z Prahy). Obdobné rozšíření D1 se plánovalo i v úseku Mirošovice – Holubice (výjezdy 21 – 210) s přednostní realizací v prostoru Brna. Avšak nakonec bylo od rozšíření v úseku Mirošovice – Kývalka vzhledem k ekonomickým a admistračním problémům upuštěno s tím, že bude přistoupeno k celkové modernizace daného úseku viz níže. Rozšíření D1 kolem Brna v úseku Kývalka –Holubice je nadále připravováno. Možnému dalšímu uvolnění dopravy na D1 by měla pomoci dostavba rychlostní silnice R35 v úseku Hradec Králové – Mohelnice. Spolu s dálnicí D11 by R35 tvořila alternativní "severní trasu" spojující Čechy a Moravu, zejména jejich severní části (např. tah Praha – Olomouc či Ostrava).

Modernizace D1 spočívá v kompletní výměně povrchu dálnice, odvodnění, svodidel, SOS hlásek a značení. Dálnice bude také rozšířena o 0,75 m na každé straně a to z důvodu umožnění vedení dopravy při uzavírkách v režimu 2+2 po jedné polovině dálnice. Z tohoto důvodu budou také zbourány všechny stávající mosty nad dálnici a postaveny nově už s rezervou pro případné rozšíření na 3+3. Mostní objekty na dálnici budou zrekonstruovány tak, aby umožňovaly vedení 2+2 po jedné polovině. Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka, v celkové délce 160 km je rozdělena na 21 stavebních úseků. Z nichž v realizaci jsou v tuto chvíli první 4 úseky zahájené v roce 2013. Jedná se o tyto úseky:

Úsek č.Úseky v realizaci od 2013DélkaZahájeníZprovoznění
05MÚK Šternov – MÚK Psáře km 41,3 - 48,6 7,0 km5/201310/2014
09MÚK Loket – MÚK Hořice km 66,3 - 75,9 9,6 km5/201310/2014
14MÚK Větrný Jeníkov – MÚK Jihlava km 104,8 - 113,3 8,5 km4/201310/2014
21MÚK Lhotka – MÚK Velká Bíteš km 153,720 - 162,750 9,0 km4/201310/2014
V letošním roce by pak měly být zahájeny přípravné práce na těchto úsecích:
Úsek č.Úseky v realizaci od 2014DélkaZahájeníZprovoznění
03MÚK Hvězdonice – MÚK Ostředek km 29,5 - 34, 4,6 km20142015
18MÚK Měřín – MÚK Velké Meziříči-západ km 134,0 - 141,2 7,2 km20142015
25MÚK Ostrovačice – MÚK Kývalka km 178,5 - 182,33,8 km20142015

Novinky z D1 – archiv informací ze stránky Novinky

Jednotlivé stavby

002

Spořilov – Čestlice: km 0,000 – 8,199 (8,199 km)

Zahájením stavby této části byla 8. 9. 1967 obnovena výstavba dálnic v tehdejší ČSSR. Stavba začíná napojením na severojižní magistrálu na MÚK Spořilov. Při výstavbě bylo využito původní těleso dálnice z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Využity byly například i tyto historické stavby:

  • nadjezd přes dálnici v km 4,898 na silnici Průhonice – Újezd u Průhonic
  • nadjezd přes dálnici v km 6,281 na silnici Průhonice – Čestlice

Stavba byla uvedena do provozu 12. 7. 1971 současně se stavbou 003 a společně se tak staly prvním dokončeným dálničním úsekem u nás. Dálnice byla postavena v kategorii D 28/120, v letech 1998 – 1999 (km 2,320 – 8,199) a 2006 – 2007 (pouze pravý jízdní pás v km 0,000 – 2,320) byla rozšířena na 2 × 3 pruhy (kategorie D 34/120).

Na trase byly vybudovány dvě MÚK – Chodov (km 2) a Průhonice (km 6) a velká odpočívka Újezd u Průhonic. Na mostě přes potok Botič v km 5,302 opouští D1 Hlavní město Prahu a vstupuje do Středočeského kraje.

V km 3,756 je plánována MÚK Újezd s Vesteckou spojkou. MÚK bude sloužit i k napojení západní administrativně-komerční zóny mezi Průhonicemi a Šeberovem. Realizace je plánována na rok 2010.

003

Čestlice – Mirošovice: km 8,199 – 21,255 (13,056 km)

Na stavbu Spořilov – Čestlice navazuje stavba Čestlice – Mirošovice. Při výstavbě této části bylo (kromě krátkého úseku u Mirošovic) využito původní těleso dálnice z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Využity byly například i tyto historické stavby:

  • nadjezd přes dálnici v km 8,255 na silnici Čestlice – Dobřejovice
  • nadjezd přes dálnici v km 11,398 na silnici II/101 u Doubravic (součást MÚK Jesenice)
  • nadjezd přes dálnici v km 13,626 na silnici u Sklenky
  • dálniční most přes silnici v km 16,790 na silnici z Kunic do Stránčic

Stavba byla zahájena 8. 9. 1967 a zprovozněna 12. 7. 1971.

Tato část byla postavena v kategorii D 28/120, v letech 1996 – 1999 byla rozšířena na 2 × 3 pruhy: úsek km 8,199 – 11,000 na kategorii D 34/120 (1998 – 1999) a úsek km 11,000 – 20,880 na kategorii D 32,5/120 (1996 – 1997).

Na trase jsou tři MÚK – Jesenice (km 11), Všechromy (km 15) a Mirošovice (km 21), velké odpočívky Nupaky a Průhonice a součástí stavby bylo i SSÚD Mirošovice.

V km 8,264 byla 28. 6. 2011 zprovozněna nová MÚK Čestlice. Mezi km 9,66 – 11,72 vznikla v období září 2008 – září 2010 MÚK Modletice s Pražským okruhem R1, stavbou 512 D1 – Vestec.

005

Mirošovice – Šternov: km 21,255 – 41,494 (20,239 km)

Výstavba začala v prosinci 1969. Pro převedení trasy dálnice přes údolí potoka Šmejkalky u Senohrab v km 23,868 byl využit původní obloukový most délky 241 m z let 1939 – 1950. Dnešní D1 vede až na několik výjimek v trase původně budované dálnice.

Bylo však třeba nově vybudovat například mosty přes údolí Mnichovky (184 m), Sázavy ve Hvězdonicích (462 m), Drhlovského (90 m) a Křešického potoka (150 m) či vyhloubit zářez u Lensedel (dlouhý 450 m a hluboký až 38 m). Ve stoupání za Hvězdonicemi ve směru na Brno byl také zřízen více než tři kilometry dlouhý přídavný jízdní pruh pro pomalá vozidla.

Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977 současně s navazujícími stavbami 006, 008, 009 a 010. Vznikl tak celistvý dálniční tah Praha – Hořice v délce 75 km.

Tento úsek je postaven v kategorii D 26,5/120 a jeho součástí jsou tři MÚK – Hvězdonice (km 29), Ostředek (km 34) a Šternov (km 41).

008

Šternov – Soutice: km 41,494 – 56,472 (14,978 km)

S budováním stavby 008 se započalo v březnu 1972. Tato stavba, stejně jako předcházející, je charakteristická velkým objemem zemních prací, které musely být provedeny. Kromě toho se na trase nachází například 150 m dlouhý most přes řeku Blanici či stejně dlouhý most přes Dálkovický potok. Dálnice prochází kopcovitou krajinou, proto byly zřízeny celkem čtyři přídavné jízdní pruhy pro pomalá vozidla.

Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977.

Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Psáře (km 49) a Soutice (km 56) a velká odpočívka Střechov.

009

Soutice – Loket: km 56,472 – 66,420 (9,948 km)

V prosinci 1969 začalo budování stavby 009. Kvůli zatopení vodní nádrží Švihov na řece Želivce nebylo možné pro novou dálnici využít původní mosty přes údolí Sedmpanského a Sedlického potoka z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Dálnice musela být vedena novou trasou vyhýbající se vodní nádrži Želivka.

Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977.

Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Loket (km 66) a SSÚD Bernartice.

010

Most Sedlice přes Sedlický potok v km 62,095

Nedaleko obce Sedlice byl v období září 1969 – červenec 1977 vybudován nový 216 m dlouhý dálniční most přes Sedlický potok.

Stavba byla zprovozněna 8. 7. 1977.

Most je je postaven v kategorii D 26,5/120.

006

Loket – Hořice: km 66,420 – 74,940 (8,520 km)

V červenci 1972 se započalo s realizací stavby 006. Na trase dálnice bylo možno využít původní nadjezd přes dálnici z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950 v km 69,604.

Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977.

Je postavena v kategorii D 26,5/120. V km 73,751 opouští D1 Středočeský kraj a vstupuje do kraje Vysočina.

011A

Most Píšť přes vodní nádrž Švihov v km 76,490

V červnu 1972 se rozběhla výstavba dálničního mostu přes vodní nádrž Švihov na řece Želivce u Píště. Zvláštností tohoto mostu je, že se nachází přímo nad původním dálničním mostem přes řeku Želivku z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Tento nemohl být kvůli výškové i směrové změně trasy nové dálnice využit. Nový most se tedy nachází ve výšce 10 – 12 m nad původním mostem. Ten však nebyl ponechán svému osudu, ale je využíván pro silnici spojující Hořice s Vojslavicemi. Původní most je dlouhý 185 m, nový 229 m.

Stavba byla uvedena do provozu v polovičním profilu 6. 5. 1979 a v celém profilu 6. 10. 1979.

Most je postaven v kategorii D 26,5/120.

011B

Hořice – Humpolec: km 74,940 – 92,700 (17,760 km)

V červnu 1974 začala výstavba vlastní dálnice mezi Hořicemi a Humpolcem. Trasa dnešní D1 vede částečně v trase původní dálnice, která zde byla budována v letech 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Dálnice se v některých místech odchyluje od původní trasy tak, že pro ni nebylo možno využít původních staveb. Tak se mimo trasu dálnice ocitnul například dálniční most přes silnici z Mešníku do Vojslavic, který stojí v těsné blízkosti dnešní dálnice D1, na které byl vybudován most nový. Původní most však nezůstal nevyužit, vede po něm silnice spojující Hořice s Koberovicemi.

Stavba byla rozdělena na dvě části:

  • Hořice – Jiřice, délky 10,260 km, byla uvedena do provozu v polovičním profilu 6. 5. 1979, v celém profilu 6. 10. 1979
  • Jiřice – Humpolec, délky 7,500 km, byla uvedena do provozu v polovičním profilu 22. 11. 1979, v celém profilu 8. 11. 1980

Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou tři MÚK – Hořice (km 75), Koberovice (km 81) a Humpolec (km 90) a dvě velké odpočívky – Speřice a Humpolec.

012

Most Podolí u Koberovic v km 81,220

V červnu 1972 byla zahájena stavba mostu Podolí u Koberovic délky 185 m v kategorii D 26,5/120.

Stavba byla zprovozněna 6. 5. 1979 v polovičním a 6. 10. 1979 v celém profilu.

013

Humpolec – Pávov: km 92,700 – 111,980 (19,280 km)

V červnu 1976 se rozběhla výstavba úseku Humpolec – Pávov a jeho zprovozněním bylo 8. 11. 1980 dokončeno dálniční spojení Prahy a Brna. Stavba byla rozdělena na dvě části:

  • Humpolec – silnice II/523, délky 1,386 km, zprovozněna 22. 11. 1979
  • silnice II/523 – Pávov, délky 17,894 km, zprovozněna 8. 11. 1980

V km 104 stoupá dálnice D1 do nadmořské výšky 655 m n. m. – nejvíce na celé její trase.

Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Větrný Jeníkov (km 104) a dvě velké odpočívky – Mikulášov a Pávov.

014A

Pávov – Řehořov: km 111,980 – 127,280 (15,300 km)

Začátkem roku 1976 se započalo se stavbou úseku Pávov – Řehořov.

Stavba byla uvedena do provozu 22. 11. 1979.

Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Pávov (km 112) a Velký Beranov (km 119), velká odpočívka Jamenský potok a SSÚD Velký Beranov.

Na trase je plánován vznik MÚK Měšín, v roce 2006 byla zpracována dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (EIA).

014B

Řehořov – Měřín: km 127,280 – 134,454 (7,174 km)

Výstavba probíhala od března 1974 a úsek byl zprovozněn 28. 10. 1976.

Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Měřín (km 134).

015A

Měřín – Velké Meziříčí-východ: km 134,454 – 148,526 (14,072 km)

Stavba byla zahájena v červenci 1972. V době výstavby se počítalo s tím, že její část bude v případě potřeby sloužit jako vojenské letiště, a proto zde nebyl zřízen klasický střední dělící pás se svodidly apod. Dnes už se s takovým využitím nepočítá, takže do středního dělícího pásu mohla být umístěna alespoň betonová svodidla. Stavba byla rozdělena na dvě části:

  • Měřín – Velké Meziříčí-západ, délky 6,542 km, zprovozněna 28. 10. 1976
  • Velké Meziříčí-západ – Velké Meziříčí-východ, délky 7,530 km, zprovozněna 28. 11. 1978

Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Velké Meziříčí-západ (km 141) a Velké Meziříčí-východ (km 146) a dvě velké odpočívky – Stránecká Zhoř a Velké Meziříčí.

016

Most Vysočina ve Velkém Meziříčí v km 144,245

V dubnu 1972 začala výstavba 425 m dlouhého a 76 m vysokého čtyřpolového dálničního mostu přes údolí řeky Oslavy ve Velkém Meziříčí. Jedná se o nejvyšší most na dálnici D1. Nosnou konstrukci tvoří dva ocelové nosníky o celkové váze 5 660 tun. Pilíře jsou betonové.

Most je postaven v kategorii D 26,5/120 a byl zprovozněn 28. 11. 1978.

015B

Velké Meziříčí-východ – Velká Bíteš: km 148,526 – 162,774 (14,248 km)

Stavba byla zahájena v červnu 1971. Byla rozdělena na dvě části:

  • Velké Meziříčí-východ – Lhotka, délky 5,066 km, zprovozněna 9. 12. 1975
  • Lhotka – Velká Bíteš, délky 9,182 km, zprovozněna 6. 5. 1975

Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Lhotka (km 153) a Velká Bíteš (km 162).

017

Velká Bíteš – Brno-západ: km 162,744 – 190,474 (27,730 km)

V dubnu 1969 bylo zahájeno budování dálnice D1 z Brna na západ. Součástí stavby byl i čtyřpruhový západní brněnský přivaděč v délce 1,6 km. Stavba byla rozdělena na dvě části:

  • Velká Bíteš – Kývalka, délky 19,507 km,, zprovozněna 3. 11. 1973
  • Kývalka – Brno-západ, délky 8,223 km, zprovozněna 6. 9. 1972

Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou čtyři MÚK – Devět křížů (km 168), Ostrovačice (km 178), Kývalka (km 182) a Brno-západ (km 190), dvě velké odpočívky – Devět křížů a Troubsko a SSÚD Domašov. Několik stovek metrů před MÚK Devět křížů opouští D1 kraj Vysočina a vstupuje do kraje Jihomoravského.

01171

Kývalka – Bosonohy: km 181,470 – 186,240 (4,770 km)

Jedná se o rozšíření části stávající stavby 017 dálnice D1 na 2 × 3 pruhy (kategorie D 34/120) s možností dalšího rozšíření na 2 × 4 pruhy.

V rámci stavby dojde kromě rozšíření dálnice také k přestavbě MÚK Kývalka, kde bude doplněn kolektorový pás ve směru Praha – Ostrava, na trase bude nutné rekonstruovat či nově postavit dva dálniční mosty, tři nadjezdy, opěrnou zeď a v závislosti na řešení přestavby MÚK Kývalka i nadjezd polní cesty přes větev křižovatky.

Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, realizace je plánována v období po roce 2010.

01172

Bosonohy – Starý Lískovec: km 186,240 – 191,160 (4,920 km)

Jedná se o rozšíření částí stávajících staveb 017 a 019 dálnice D1 na 2 × 3 pruhy (kategorie D 34/120).

V rámci stavby bude také rekonstruováno, případně nově postaveno, pět dálničních mostů a most přes dálnici na západním brněnském přivaděči (I/23) a bude vybudována nová zárubní zeď u odpočívky. Dojde také k napojení větví MÚK Brno-západ na nové kolektorové vozovky, přestavbě větve Praha – Brno a dalším úpravám.

V km 188,500 je plánována MÚK Bosonohy s rychlostní silnicí R43 (Brno – Moravská Třebová) a výhledově i R52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Rakousko). Z důvodu malé vzdálenosti MÚK Bosonohy a Brno-západ je navrženo jejich propojení kolektory. MÚK Bosonohy není součástí stavby rozšíření dálnice D1.

Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, realizace je plánována v období 2012 – 2016.

019

Brno-západ – Brno-jih: km 190,474 – 196,674 (6,200 km)

V červenci 1973 byla zahájena výstavba prodloužení dálnice D1 na východ od MÚK Brno-západ. Stavba byla rozdělena na dvě části:

  • Brno-západ – Brno-centrum, délky 3,747 km, zprovozněna 28. 10. 1976
  • Brno-centrum – Brno-jih, délky 2,453 km, zprovozněna 4. 10. 1978 spolu s úsekem dálnice D2 Brno – Hustopeče

Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Brno-centrum (km 194) a Brno-jih (km 196).

01191

Starý Lískovec – Brno-jih: km 191,160 – 197,500 (6,340 km)

Jedná se o rozšíření částí stávajících staveb 019 a 0131 dálnice D1 na 2 × 3 pruhy (kategorie D 34/120).

V oblasti dálničních křižovatek jsou projektovány pouze čtyři jízdní pruhy, vnější jízdní pruh bude napojen na stávající jízdní pruh v kolektoru. Součástí stavby je také rekonstrukce či vybudování jedenácti dálničních mostů. Dojde také k úpravě napojení přímých větví MÚK Brno-centrum a Brno-jih na rozšířenou dálnici D1.

Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, realizace je plánována v období 2012 – 2014.

0131

Brno-jih – Holubice: km 196,674 – 211,034 (14,360 km)

Po dokončení dálničního spojení Praha – Brno – Bratislava byla v dubnu 1979 zahájena výstavba tehdy společného tahu dálnic D1 a D47 dále na východ od Brna. Součástí stavby byla i část čtyřpruhového východního brněnského přivaděče. Stavba byla uváděna do provozu po následujících částech:

  • Brno-jih – Brno-Slatina, délky 3,384 km, zprovozněna 9. 9. 1983
  • Brno-Slatina – Brno-východ, délky 3,785 km, zprovozněna v polovičním profilu 10. 12. 1982, v plném profilu 9. 9. 1983
  • Brno-východ – Holubice, délky 6,715 km, zprovozněna 10. 12. 1982
  • Holubice – křižovatka, délky 0,476 km, zprovozněna 9. 9. 1983

Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou tři MÚK – Brno-Slatina (km 201), Brno-východ (km 203) a Holubice (km 210) a velká odpočívka Brno-Tuřany.

Jihovýchodní tangenta

  • délka: 13,9 km
  • kategorie: R 25,5/100 (v první fázi S 11,5/100)
  • předpokládaná realizace: ve výhledu

Stavba má v budoucnosti spolu s tzv. Jihozápadní tangentou významně odlehčit přetíženému úseku dálnice D1 okolo Brna. Více informací na webu Silnice na Moravě.

01311

Brno-jih – Brno-východ: km 197,500 – 203,900 (6,400 km)

Jedná se o rozšíření části stávající stavby 0131 dálnice D1 na 2 × 3 pruhy (kategorie D 34/120).

Součástí stavby je také výstavba MÚK Brno-Černovická terasa (km 200,015), úprava MÚK Brno-Slatina (km 201,034) a jejich propojení kolektory a rekonstrukce či vybudování čtyř dálničních mostů a čtyř nadjezdů.

Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, realizace je plánována v období 2012 – 2016.

01312

Brno-východ – Holubice: km 203,900 – 210,500 (6,600 km)

Jedná se o rozšíření části stávající stavby 0131 dálnice D1 na 2 × 3 pruhy (kategorie D 34/120).

Součástí stavby je také úprava větví MÚK Brno-východ a jejich napojení na dálnici, výstavba okružní křižovatky Rohlenka (km 207,252), umístěné nad dálnicí bez připojení na ni (náhrada stávající křižovatky, umístěné na mostě přes dálnici), rekonstrukce či vybudování tří dálničních mostů a čtyř nadjezdů, dva nové nadjezdy v okružní křižovatce Rohlenka a dále MÚK Tvarožná, jejíž tvar musí umožnit připojení jak silnic I/50 a II/430 na D1, tak výhledové trasy tzv. jihovýchodní tangenty (Modřice – Holubice).

Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, realizace je plánována v období 2012 – 2016.

47011

Holubice – Tučapy: km 211,034 – 219,999 (8,965 km)

V prosinci 1984 byla zahájena realizace tehdy společného tahu dálnic D1 a D47 Holubice – Tučapy.

Stavba byla zprovozněna 11. 11. 1988.

Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Rousínov (km 216). V době výstavby bylo počítáno s tím, že v prostoru mezi obcemi Tučapy, Komořany a Podbřežice bude vybudována MÚK s tehdejší dálnicí D1, která se měla v tomto místě od tehdejší dálnice D47 odpojit a pokračovat dále na Slovensko do Trenčína přes Brankovice a poté podél současné silnice I/50. K její výstavbě však nikdy nedošlo.

47012

Tučapy – Vyškov: km 219,999 – 229,675 (9,675 km)

Od května 1989 probíhala výstavba tehdejší dálnice D47 (dnešní D1) do Vyškova. Stavba končila přímým napojením na rychlostní silnici R46 do Olomouce. Stavba byla rozdělena na dvě části:

  • Tučapy – Vyškov-západ, délky 6,099 km, zprovozněna 10. 11. 1991
  • Vyškov-západ – Vyškov, délky 3,577 km, zprovozněna 30. 7. 1992

Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Vyškov-západ (km 226).

0133

Vyškov – Mořice: km 229,436 – 245,520 (16,084 km)

  • kategorie: D 26,5/120
  • výjezdy: Vyškov-východ (km 230), Ivanovice na Hané (km 236), Mořice (km 244)
  • zahájení výstavby: prosinec 2001
  • zprovoznění: 24. 10. 2005

Do zahájení výstavby tohoto úseku navazovala dálnice D1 plynule na rychlostní silnici R46. Nejvýznamnějšími objekty stavby jsou MÚK Vyškov-východ a estakáda přes Tištínku a železniční trať v km 45,1 (259 m). Součástí stavby bylo také SSÚD Ivanovice na Hané. Přibližně v km 240,0 opouští D1 Jihomoravský kraj a vstupuje do kraje Olomouckého.

0134.1/I

Mořice – Kojetín, I. etapa: km 245,520 – 247,011 (1,491 km)

  • kategorie: D 26,5/120
  • zahájení výstavby: říjen 2004
  • zprovoznění: 24. 10. 2005

Výstavba tohoto úseku započala v říjnu 2004 a podle dodatečného plánu byla tato stavba zprovozněna ve výjimečně krátké době společně s předcházející stavbou 0133.

0134.1/II

Mořice – Kojetín, II. etapa: km 247,011 – 253,636 (6,625 km)

  • kategorie: D 26,5/120
  • výjezdy: Kojetín (km 253)
  • zahájení výstavby: listopad 2006
  • zprovoznění: 17. 9. 2009

Dne 23. 9. 2008 byla společně s navazující stavbou 0134.2 zprovozněna část od MÚK Kojetín po konec úseku. Stavba jako celek byla uvedena do provozu 17. 9. 2009. Součástí stavby byla také velká odpočívka Křenovice. Na mostě v MÚK Kojetín v km 253,0 opouští D1 Olomoucký kraj a vstupuje do kraje Zlínského.

0134.2

Kojetín – Kroměříž-západ: km 253,636 – 257,636 (4,000 km)

  • kategorie: D 26,5/120
  • zahájení výstavby: květen 2006
  • zprovoznění: 23. 9. 2008

Stavba byla uvedena do provozu 23. 9. 2008 společně s částí stavby 0134.1/II od MÚK Kojetín (km 253) a stavbou 0134.3.

0134.3

Kroměříž-západ – Kroměříž-východ: km 257,636 – 260,636 (3,000 km)

  • kategorie: D 26,5/120
  • výjezdy: Kroměříž-západ (km 258), Kroměříž-východ (km 260)
  • zahájení výstavby: únor 2005
  • zprovoznění: 23. 9. 2008

Část trasy dálnice je vedena svojí jednou polovinou po bývalém silničním obchvatu města Kroměříže.

Stavba byla uvedena do provozu společně s částí stavby 0134.1/II od MÚK Kojetín (km 253) a stavbou 0134.2.

0135

Kroměříž-východ – Říkovice: km 260,636 – 271,929 (11,293 km)

  • kategorie: D 26,5/120
  • výjezdy: Hulín-západ (km 264), Hulín (km 265)
  • zahájení výstavby: duben 2008

Nejvýznamnějším objektem stavby je MÚK Hulín v km 265,47 s rychlostní silnicí R55 (Olomouc – Přerov – Hulín – Břeclav), umožňující pozdější napojení rychlostní silnice R49 (Hulín – Zlín – Slovensko). V úseku Hulín – Říkovice je dálnice D1 vedena v peáži s rychlostní silnicí R55. Součástí stavby je i 2,700 km dlouhý úsek Hulín – Hulín-východ rychlostní silnice R55 v kategorii R 24,5/120.

Stavba byla rozdělena na dvě části:

  • Kroměříž-východ – Hulín, délky 4,800 km, zprovozněna 3. 12. 2010
  • Hulín – Říkovice, délky 6,500 km, zprovozněna 11. 7. 2011
0136

Říkovice – Přerov: km 271,929 – 282,029 (10,100 km)

  • kategorie: D 26,5/120
  • výjezdy: Říkovice (km 272), Přerov-západ (km 279), Přerov-sever (km 282)
  • předpokládané zahájení výstavby: –
  • předpokládané zprovoznění: –

Jedná se o novostavbu čtyřpruhové dálnice kategorie D 26,5/120 v délce 10,1 km se třemi mimoúrovňovými křižovatkami. Křižovatka Říkovice připojuje dálnici na stávající silnici I/55, mimoúrovňová křižovatka Přerov-západ připojuje průmyslovou oblast Přerova a oblast Tovačovska a křižovatka Přerov-sever napojí připravovanou rychlostní silnici R55 od Olomouce a vnitřní komunikaci Přerova (tzv. průpich). Na této stavbě je 15 mostů a součástí jsou i přeložky silnic v celkové délce 11,9 km.

Stavba má pravomocné územní rozhodnutí, byla zpracovaná dokumentace pro stavební povolení, která však vzhledem ke zmrazení stavby v předchozích letech zastarala a bude ji třeba aktualizovat, bylo vyhlášeno výběrově řízení na zhotovitele aktualizace DSP, tak pro PDPS (Projektová dokumentace pro provádění stavby) na úrovni RDS (Realizační dokumentace stavby) včetně IČ. Probíhají výkupy pozemků, momentálně je vykoupeno 36% pozemků, výkupy budou pokračovat i v tomto roce. Náklady na stavbu jsou plánovány na 6,400 miliardy korun.

0137

Přerov – Lipník nad Bečvou: km 282,029 – 296,342 (14,312 km)

  • kategorie: D 26,5/120
  • výjezdy: Trnávka (km 294), Bohuslávky (km 297)
  • předpokládané zahájení výstavby: 2014
  • předpokládané zprovoznění: 2017

Jedná se o novostavbu čtyřpruhové dálnice kategorie D 26,5/120 v délce 14,3 km se třemi mimoúrovňovými křižovatkami. Mimoúrovňová křižovatka Žernov je provozní křižovatkou, sloužící pouze napojení střediska správy a údržby dálnice. Propojení s nižší dopravní sítí zajišťuje všesměrná mimoúrovňová křižovatka Lipník n. B.-Trnávka. Mimoúrovňová křižovatka Bohuslávky slouží k propojení dvou tahů vyšší komunikační sítě – D1 a R35. V mimoúrovňové křižovatce Loučka, která je součástí stavby 4704, bude při výstavbě úseku Přerov – Lipník n. B. zrušeno provizorní napojení ramp do trasy R35 a provedeno napojení ramp do kompletního kolektorového pásu, který bude zřízen mezi křižovatkami Lipník n. B.-Trnávka, Bohuslávky a Loučka z důvodu nedostatečné vzdálenosti mezi uvedenými křižovatkami. Součástí stavby Přerov – Lipník n. B. je velká odpočívka.

Stavba má od roku 2004 pravomocné územní rozhodnutí. V současné době má stavba pravomocné stavební povolení. Vykoupeno je 99% pozemků potřebných pro stavbu. Výstavba měla být zahájena už v loňském roce, nicméně vzhledem k problémům s tendrem na zhotovitele, který byl ÚOHS v listopadu zrušen, lze zahájení očekávat až ve druhé polovině tohoto roku. Náklady na stavbu jsou plánovány na 7,459 miliardy korun.

4704

Lipník nad Bečvou – Bělotín: km 296,342 – 311,730 (15,387 km)

  • kategorie: D 34/120 a D 27,5/120
  • výjezdy: Lipník nad Bečvou (km 297), Hranice (km 308), Bělotín (km 311)
  • zahájení výstavby: 26. 11. 2004
  • zprovoznění: 25. 11. 2008

Součástí stavby byl 2,4 km dlouhý dálniční přivaděč Bělotín (včetně MÚK Bělotín na stávající silnici I/47), vybudovaný v kategorii R 24,5/120 jako součást rychlostní silnice R48, ekodukt Hrabůvka či estakády přes údolí potoků Splavná (481 m) a Ludina (308 m).

4705

Bělotín – Hladké Životice: km 311,730 – 329,826 (18,097 km)

  • kategorie: D 27,5/120
  • výjezdy: Mankovice (km 321, nezprovozněn), Hladké Životice (km 330)
  • zahájení výstavby: 23. 5. 2006
  • zprovoznění: 25. 11. 2009

Stavba byla zprovozněna v polovičním profilu (tj. pouze pravý jízdní pás), který díky šířce zpevněné části vozovky 11,5 m umožnil vyznačení dvou jízdních pruhů v každém směru. Stavba byla v plném profilu zprovozněna v říjnu 2010.

Součástí stavby je SSÚD Mankovice, velká odpočívka Vražné, ekodukt Suchdol nad Odrou, most přes potok Luha (446 m) a estakády přes řeku Odru a železniční trať u Mankovic (844 m) a přes Husí potok v Hladkých Životicích (840 m). Na mostě přes místní vodoteč v km 316,6 opouští D1 Olomoucký kraj a vstupuje do kraje Moravskoslezského.

4706

Hladké Životice – Bílovec: km 329,826 – 341,508 (11,682 km)

  • kategorie: D 27,5/120
  • výjezdy: Butovice (km 336, nezprovozněn)
  • zahájení výstavby: 6. 4. 2006
  • zprovoznění: 25. 11. 2009

Součástí stavby je most přes údolí Děrenského potoka (206 m) a estakáda přes údolí potoků Bílovka, Jamník a Sezina (637 m).

4707

Bílovec – Ostrava, Rudná: km 341,508 – 353,185 (11,678 km)

  • kategorie: D 28/120
  • výjezdy: Bravantice (km 342), Klimkovice (km 349)
  • zahájení výstavby: 25. 3. 2005
  • zprovoznění: 6. 5. 2008

Součástí stavby je 1 080 m dlouhý tunel Klimkovice a most přes údolí potoka Rakovec (294 m).

4708

Ostrava, Rudná – Hrušov: km 353,185 – 361,724 (8,540 km)

  • kategorie: D 28/120
  • výjezdy: Rudná (km 354), Severní spoj (km 357), Místecká (km 361)
  • zahájení výstavby: 16. 10. 2003
  • zprovoznění: 1. 12. 2007

Součástí stavby je SSÚD Ostrava a mosty přes Polaneckou ulici a železniční trať (582 m), přes železniční trať a řeku Opavu (738 m) a přes řeku Odru (400 m).

4709.1/1

Hrušov – Bohumín, 1. stavba: km 361,725 – 366,185 (4,460 km)

  • kategorie: D 28/120
  • výjezdy: MÚK Vrbice (km 365/366)
  • zahájení výstavby: 19. 5. 2004
  • zprovoznění: 1. 12. 2007

Součástí stavby je most přes Ostravici (298 m).

4709.1/2

Hrušov – Bohumín, 2. stavba: km 366,185 – 370,385 (4,200 km)

  • kategorie: D 28/120
  • zahájení výstavby: 1. 10. 2004
  • zprovoznění: 1. 12. 2007

Součástí stavby je velká odpočívka Antošovice a mosty přes řeku Odru a Antošovické jezero (606 m) a přes řeku Odru (282 m).

4709.2

Bohumín – hranice s Polskem: km 370,385 – 376,498 (6,113 km)

  • kategorie: D 27,5/120
  • výjezdy: Bohumín (km 370/372)
  • zahájení výstavby: 3. 3. 2008
  • zprovoznění: 30. 11. 2012

Stavba byla dne 30. 11. 2012 zprovozněna pouze pro automobily do 3,5 tuny kvůli problémům s mostem na navazujícím úseku polské dálnice A1. Otevření pro veškerý provoz se očekává v roce 2014.

Součástí stavby je přeložka silnice I/67 se dvěma okružními křižovatkami a most přes řeku Olši (175 m).


© 2002 – 2014 ceskedalnice.cz

info@ceskedalnice.cz | Poslední změna stránky: 30.01.2014 | RSS Novinky

Obsah stránek ceskedalnice.cz je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření nebo další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu autorů těchto stránek v rozporu s právním řádem České republiky.