| Trasa s popisem |
Praha – Tábor – České Budějovice – Rakousko
|
|---|---|
| Délka dálnice |
|
| Nadmořská výška |
|
| Mapy |
|
| Fotogalerie | |
| Video | |
| Intenzita dopravy (metodika 2005) |
|
| Intenzita dopravy (metodika 2010) |
|
| Kategorie |
|
| Přílohy |
|
Základní informace
Tah D3 propojí Prahu a oblast jižních Čech a napojí Táborsko a Českobudějovicko na republikovou dálniční síť. Na jižním konci naváže na hraničním přechodě Dolní Dvořiště také na silniční síť Rakouska, a to díky připravované rakouské kapacitní komunikaci S10, která povede do Unterweitersdorfu, kde začíná dálnice A7 (ta se v Linci napojuje na A1). Navržená trasa dálnice D3 leží na hlavním mezinárodním silničním tahu E55, vedoucím ze Skandinávie přes naše území do Řecka.
O dálnici v trase dnešní D3 se uvažovalo již v roce 1939. V roce 1963, kdy vznikla základní síť dálnic bývalého Československa, D3 ovšem chyběla a byla přidána až v roce 1987. První část budoucí D3 byla v roce 1991 otevřena v podobě obchvatu města Tábora. V letech 2004 a 2005 na ni severně navázal úsek po Chotoviny. V prosinci 2007 byla zprovozněna další část, a to po Mezno v plném profilu a po Novou Hospodu v profilu polovičním. Po dostavbě na plný profil byl úsek Nová Hospoda – Mezno zprovozněn na konci roku 2009. Od října 2008 byl ve výstavbě 25 km dlouhý úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí, který byl zprovozněn v červnu 2013. V roce 2015 byla zahájena jak stavba úseku Veselí nad Lužnicí – Ševětín, navazujícího na již zprovozněnou část, tak stavba úseku Borek – Úsilné, tedy první části obchvatu Českých Budějovic. V březnu 2017 byl rozestavěn i úsek Ševětín – Borek, díky čemuž je dálnice D3 ve výstavbě v celé délce od Veselí nad Lužnicí k Českým Budějovicím.
Příprava D3 ve Středočeském kraji
Dosavadní vývoj postupně dospěl k tzv. stabilizované variantě, na kterou již byly zpracovány dokumentace pro územní řízení a dokumentace o posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb., některé procesy však nebyly dokončeny a stavba nebyla zahájena, varianta však byla v souladu s usnesením vlády ze dne 14. prosince 2005 č. 1643 zahrnuta do ÚP VÚC Pražského regionu a Benešovska a v současné době je zahrnovaná i do zpracovávaných ZÚR Středočeského kraje.
V roce 2006 byla zpracována dvě oznámení záměru pro stabilizovanou variantu v I. (stavby 0301, 0302 a 0303 v úseku Praha – Benešov) a II. etapě (stavby 0304 a 0305-I v úseku Benešov – Mezno). Závěry zjišťovacích řízení pro tyto záměry ze září, resp. listopadu 2007, vydané Ministerstvem životního prostředí (MŽP), požadují při zpracování dokumentace i požadavek na prověření variantního koridoru dálnice D3 přes Poříčí nad Sázavou (Promika + Zenkl-Vyhnálek) a dále nulové varianty. Tento požadavek si vyžádal sloučení obou výše uvedených záměrů do jednoho v celém úseku Praha – Mezno. Jedná se o dva koridory, ve kterých trasa dálnice může ještě variovat podle požadavků vznesených ve zjišťovacím řízení, případně požadavků MŽP. Oznamovatel zadal zpracování technické studie, řešící oba koridory s označením západní (Z; původně stabilizovaná) a východní (V; původně Promika + Zenkl-Vyhnálek).
Dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) byla podána dne 14. 1. 2011. Stanovisko Ministerstva životního prostředí bylo vydáno 3. 2. 2012. Kladné stanovisko je podmíněno splněním 172 podmínek k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví. Dle tohoto stanoviska je akceptovatelná realizace obou variant (tj. varianty západní i varianty východní) s tím, že varianta západní je výhodnější z důvodu méně významných negativních vlivů na veřejné zdraví. Jednotlivé varianty bylo doporučeno realizovat z hlediska jejich vlivů v následujícím pořadí pro dílčí úseky:
- Západní varianta (západní koridor):
- v úseku 1:
- varianta Z2
- varianta Z1
- v úseku 2:
- varianta Z2
- varianta Z1
- varianta Z3
- v úseku 3:
- varianta Z1
- varianta Z2
- varianta Z3
- v úseku 4 jediná navržená varianta (Z1=Z2)
- v úseku 1:
- Východní varianta (východní koridor):
- v úseku A:
- varianta A4
- varianta A2
- varianta A3
- v úseku B jediná navržená varianta (B2)
- v úseku C:
- varianta C1
- varianta C3b
- varianta C3a
- v úseku A:
Vydané stanovisko je nezbytné pro následná rozhodnutí, zejména územní rozhodnutí a stavební povolení. Povolující úřady jsou povinny podmínky ze stanoviska EIA převzít do svého rozhodnutí. V případě, že tak u některé podmínky stanoviska EIA neučiní, musí tuto skutečnost řádně zdůvodnit.
Byla zvolena varianta „Stabilizovaná“.
Příprava D3 v Jihočeském kraji
V roce 2015 byly zahájeny stavby Veselí nad Lužnicí – Bošilec, Bošilec – Ševětín a Borek – Úsilné, na jaře 2017 pak byl rozestavěn i úsek Ševětín – Borek. K fázi výstavby se blíži i stavby na obchvatu Českých Budějovic, tedy Úsilné – Hodějovice a Hodějovice – Třebonín. V období do roku 2020 se předpokládá i počátek výstavby navazujích úseků z Třebonína k rakouským hranicím.
Novinky z D3 – archiv informací ze stránky Novinky
Jednotlivé stavby
Dálnice délky 172 km bude mít své provozní staničení definitivní až po dokončení procesu přípravy, zejména pak ve Středočeském kraji. Uvedené staničení je pracovní a u jednotlivých staveb na sebe ne vždy navazuje, protože pochází z různé doby.
| 0301 |
Praha – Jílové u Prahy: km 0,000 – 9,514 (9,514 km)
Trasa dálnice D3 v tzv. stabilizované variantě začíná v MÚK Jesenice (D0–D3) s Pražským okruhem. V rámci stavby bude Pražský okruh mezi křižovatkami Jesenice a Vestec zkapacitněn. Stavba zahrnuje 2 výjezdy, tunel Libeř (1517 m), tunel Kamenná Vrata (1690 m) a 13 mostů včetně 571 m dlouhého mostu Zahořany. Pro zmírnění negativních vlivů dálnice jsou podél trasy navrženy zemní valy šířky 35 – 48 m o výšce až 10 m. V říjnu 2015 byl schválen aktualizovaný záměr projektu. V prosinci 2016 byla dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí, probíhá inženýrská činnost související s vydáním rozhodnutí o umístění stavby. Předpoklad podání žádosti o vydání územního rozhodnutí je v květnu 2017. Předpokládané náklady na stavbu činí 12,622 miliardy korun. |
|---|---|
| 0302 |
Jílové u Prahy – Hostěradice: km 9,514 – 14,000 (4,486 km)
Tento úsek je součástí tzv. stabilizované varianty, zahrnuje 1 výjezd, přeložku silnice II/106, tunel Luka (1843 m) a 5 mostů včetně mostu přes Sázavu (délka 787 m, výška až 113 m). Pro zmírnění negativních vlivů dálnice jsou podél trasy navrženy zemní valy šířky 20 – 22 m o výšce až 10 m. V říjnu 2015 byl schválen aktualizovaný záměr projektu. V prosinci 2016 byla dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí, probíhá inženýrská činnost související s vydáním rozhodnutí o umístění stavby. Předpoklad podání žádosti o vydání územního rozhodnutí je v květnu 2017. Předpokládané náklady na stavbu činí 8,773 miliardy korun. |
| 0303 |
Hostěradice – Václavice: km 14,000 – 25,292 (11,292 km)
Tento úsek je součástí tzv. stabilizované varianty, zahrnuje 2 výjezdy, 5,8 km dlouhý přivaděč Benešov (tzv. Václavická spojka), tunel Hostěradice (377 m), tunel Vršky (137 m), tunel Krňany (432 m), 13 mostů včetně mostů Krňany (231 m), Maskovice (434 m) a Netvořice (574 m) a velkou oboustrannou odpočívku Dunávice. V říjnu 2015 byl schválen aktualizovaný záměr projektu. V prosinci 2016 byla dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí, probíhá inženýrská činnost související s vydáním rozhodnutí o umístění stavby. Předpoklad podání žádosti o vydání územního rozhodnutí je v květnu 2017. Předpokládané náklady na stavbu činí 11,141 miliardy korun. |
| 0304 |
Václavice – Voračice: km 25,292 – 41,992 (16,700 km)
Tento úsek je součástí tzv. stabilizované varianty, zahrnuje 2 výjezdy, 2,0 km dlouhou přeložku silnice I/18, tunel Prostřední Vrch (960 m), 2 ekodukty a 17 mostů včetně mostu přes potok Tisem (342 m), estakády přes Zderadický potok (807 m) a mostu přes Nový potok (222 m) a velkou oboustrannou odpočívku Minartice, V říjnu 2015 byl schválen aktualizovaný záměr projektu. V lednu 2017 bude dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí a bude zahájena inženýrská činnost související s vydáním rozhodnutí o umístění stavby. Předpoklad podání žádosti o vydání územního rozhodnutí je v červnu 2017. Předpokládané náklady na stavbu činí 12,212 miliardy korun. |
| 0305-I |
Voračice – Nová Hospoda: km 41,992 – 58,646 (16,654 km)
Tento úsek je součástí tzv. stabilizované varianty, zahrnuje 2 výjezdy, 1,2 km dlouhou přeložku silnice I/3 a 23 mostů včetně mostu Bezimíř (249 m), mostu Mastník (283 m), mostu přes Divišovický potok (220 m), estakády přes údolí potoka Mastník (925 m), estakády Žibkov (413 m) a mostu přes údolí (207 m). V říjnu 2015 byl schválen aktualizovaný záměr projektu. V lednu 2017 bude dokončena dokumentace pro územní rozhodnutí a bude zahájena inženýrská činnost související s vydáním rozhodnutí o umístění stavby. Předpoklad podání žádosti o vydání územního rozhodnutí je v červnu 2017. Předpokládané náklady na stavbu činí 11,619 miliardy korun. |
| 0305-II |
Nová Hospoda – Mezno: km 57,79 – 59,49 (1,700 km)
Jedná se o krátký úsek D3 ve Středočeském kraji, který slouží k propojení již vybudované dálnice v Jihočeském kraji a silnice I/3. Stavba začíná provizorním napojením na silnici I/3 u Nové Hospody a končí na rozhraní krajů. Vzhledem k pozdnímu schválení územního plánu velkého územního celku Benešovska nemohla být tato stavba kompletně dokončena spolu se související stavbou 0306-I Mezno – Chotoviny, se kterou tvoří nedílný funkční celek. Její část byla proto provizorně zprovozněna 17. 12. 2007. Dostavba na plný profil byla zahájena v červenci 2008 a ke zprovoznění došlo 22. prosince 2009. |
| 0306-I |
Mezno – Chotoviny: km 59,49 – 66,29 (6,800 km)
V polovině roku 2004 byla zahájena výstavba některých dílčích částí, liniová výstavba se rozeběhla na jaře 2005. Stavba byla slavnostně uvedena do provozu 17. 12. 2007 spolu s provizorním napojením na silnici I/3 v rámci stavby 0305-II Nová Hospoda – Mezno. Zajímavostí je skalní zářez u Sudoměřic s maximální hloubkou přes 10 m a 242 m dlouhá estakáda Rzavá přes údolí u stejnojmenné obce. Součástí stavby bylo také Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) Chotoviny. |
| 0306-II |
Chotoviny – Tábor: km 66,29 – 71,59 (5,307 km)
Stavba dokončena v letech 1991 a 2004 dle jednotlivých částí – viz níže. Investorská příprava této stavby skončila v roce 2002 vydáním stavebního povolení. Úsek obsahuje dva výjezdy a dva velké mosty (jeden z nich jako samostatná stavba 0306-II-C). Zajímavostí je opěrná zeď u rybníka Homolka, kde se vodní plocha přímo dotýká dálničního tělesa. Celkové náklady dosáhly cca 1,5 miliardy korun. V červnu 2005 byl zkompletován 8,3 km dlouhý úsek D3 tvořící obchvat Tábora, Stoklasné Lhoty a Košína. Tento úsek dočasně nebyl označen jako dálnice, k tomu částečně došlo až v prosinci 2007 při zprovoznění stavby 0306-I Mezno – Chotoviny. Úsek byl rozdělen do čtyř částí:
stávající obchvat Tábora: km 71,39 – 75,04 (3,45 km)
Do stavby 0306-II patří i dokončený, přes 3 km dlouhý, obchvat Tábora, uvedený do provozu v červnu 1991. V říjnu 2008 byla slavnostně zahájena výstavba souboru staveb Tábor – Veselí nad Lužnicí, jehož součástí je i rekonstrukce původního obchvatu Tábora na dálniční standard. Rekonstrukce zahrnuje úpravy dvoupruhu v délce 1,550 km (Stoklasná Lhota – Čekanice) a čtyřpruhu v délce 3,514 km (Čekanice – Tábor). Mimo jiné dojde k výstavbě SOS hlášek, k likvidaci obou čerpacích stanic v těsné blízkosti výjezdu Měšice a kompletní rekonstrukci vozovky. Rekonstrukce dvoupruhu byla dokončena v dubnu 2009. Nyní probíhá rekonstrukce čtyřpruhu, jejíž dokončení se nedá vzhledem ke zrušenému stavebnímu povolení odhadnout. |
| 0307 |
Tábor – Soběslav: km 79,125 – 95,420 (16,295 km)
Stavba je rozdělena na tři části:
Stavba zahrnuje kromě dvou nových výjezdů (Planá nad Lužnicí a Soběslav) i rekonstrukci výjezdu Měšice (Tábor-jih), pět mostů delších než 100 m (z toho dva jako samostatné stavby) a dva ekodukty (přesypané mosty pro zvěř). Tento úsek měl být původně zkušebně finančně a částečně také investorsky zajišťován metodou PPP (Public Private Partnership) – společné financování státu a soukromého sektoru. Kvůli zpoždění při výběru koncesionáře PPP a neúnosné dopravní situaci na silnici I/3 v této oblasti, bylo nakonec z důvodu urychlení výstavby přistoupeno k financování tohoto úseku ze státního rozpočtu. |
| 0308A |
Soběslav – Veselí nad Lužnicí: km 95,420 – 101,407 a 102,470 – 104,135 (7,652 km)
Tento úsek měl být původně zkušebně finančně a částečně také investorsky zajišťován metodou PPP (Public Private Partnership) – společné financování státu a soukromého sektoru. Kvůli zpoždění při výběru koncesionáře PPP a neúnosné dopravní situaci na silnici I/3 v této oblasti, bylo nakonec z důvodu urychlení výstavby přistoupeno k financování tohoto úseku ze státního rozpočtu. |
| 0308B |
Most přes Lužnici: km 101,407 – 102,470 (1,063 km)
Jedná se o 1 063 m dlouhý most přes železniční trať Tábor – České Budějovice (IV. železniční koridor), stávající silnici I/3 a řeku Lužnici. Tento úsek měl být původně zkušebně finančně a částečně také investorsky zajišťován metodou PPP (Public Private Partnership) – společné financování státu a soukromého sektoru. Kvůli zpoždění při výběru koncesionáře PPP a neúnosné dopravní situaci na silnici I/3 v této oblasti, bylo nakonec z důvodu urychlení výstavby přistoupeno k financování tohoto úseku ze státního rozpočtu. |
| 0308C |
Veselí nad Lužnicí – Bošilec: km 104,135 – 109,260 (5,125 km)
D3 vede cca 4 km v trase obchvatu Veselí nad Lužnicí, který byl v srpnu 1998 zprovozněn jako levá polovina budoucí dálnice, a to včetně MÚK Veselí nad Lužnicí-jih. Dne 20. 1. 2017 byl zprovozněn nově vybudovaný pravý pás dálnice, který umožní realizovat práce na levém pásu. Stavba byla slavnostně zprovozněna 12. října 2017. |
| 0309/I |
Bošilec – Ševětín: km 109,260 – 117,397 (8,137 km)
Součástí stavby byla také úprava doprovodné komunikace v délce 5,730 km. Stavbě dálnice musela v místě přechodu přes Bukovský potok z prostorových důvodů předcházet přeložka železniční trati. Předpokládané náklady na stavbu činily 1,248 miliardy korun. Aby bylo možné nový úsek dopravně využívat, součástí zprovoznění byl i 1 kilometr z vedlejší stavby Ševětín – Borek. |
| 0309/II |
Ševětín – Borek: km 117,397 – 128,077 (10,680 km)
Poloviční profil stavby v kategorii D 26,5/120 (pravý jízdní pás) včetně kompletních MÚK Ševětín a Lhotice byl postaven v letech 1987 – 1994. Přípravné práce byly zahájeny 19. 12. 2016. Předpokládané náklady na stavbu činily 933 milionů korun. 18. 12. 2018 zprovoznilo ŘSD levou polovinu téměř jedenáctikilometrového úseku dálnice, na kterou byl následně převeden provoz, aby mohla výstavba pokračovat na pravém pásu. |
| 0309/III |
Borek – Úsilné: km 128,077 – 131,237 (3,160 km)
Význam stavby spočívá v odvedení tranzitní dopravy z přetížené silnice I/3 procházející Borkem a okrajovými částmi Českých Budějovic. Součástí stavby je 192 m dlouhý most přes Kyselou vodu a MÚK Úsilné se silnicí I/34. Některé objekty MÚK Úsilné (nadjezd a křižovatkové větve) byly postaveny v roce 1998 jako součást stavby silnice I/34, v rámci stavby 0309/III bude křižovatka upravena na prstencovitou o třech úrovních. Stavba byla slavnostně zprovozněna 27. 9. 2017. |
| 0310/I |
Úsilné – Hodějovice: km 131,237 – 138,447 (7,210 km)
Trasa dálnice prochází mezi Českými Budějovicemi a obcemi při jejich východním okraji. Spolu s navazující stavbou Hodějovice – Třebonín přispěje k odvedení značné části tranzitní dopravy, která dosud projíždí městem. Součástí stavby je hloubený tunel Pohůrka délky 999,5 m a 15 mostů. Předpokládané náklady na stavbu činily 6,874 miliardy korun. Cena stavby dle smlouvy 6 395 619 119,- Kč. |
| 0310/II |
Hodějovice – Třebonín: km 138,447 – 150,983 (12,536 km)
Součástí stavby je 25 mostů. |
| 0311 |
Třebonín – Kaplice nádraží: km 150,983 – 159,521 (8,538 km)
Součástí stavby je 12 mostů a přeložky ostatních silnic v délce 2,501 km. |
| 0312/I |
Kaplice nádraží – Nažidla: km 159,521 – 171,511 (11,990 km)
Součástí stavby je 15 mostů a přeložky ostatních silnic v délce 7,978 km. V rámci stavby je v prostoru obce Suchdol v km 171,3 navržena velká oboustranná odpočívka. |
| 0312/II |
Nažidla – hranice s Rakouskem: km 171,511 – 175,054 (3,543 km)
Část stavby je již v provozu v polovičním profilu jako obchvat Dolního Dvořiště. Součástí stavby jsou 4 mosty a přeložky ostatních silnic v délce 1,835 km vč. mostu pro migraci živočichů. Byl stanoven společný bod přechodu mezi Českem a Rakouskem, na rakouské straně má navazovat kapacitní komunikace S10 Wullowitz – Unterweitersdorf. |
`
© 2002 – 2024 