Městský okruh v Praze
| Trasa s popisem |
Městský okruh v Praze
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Délka komunikace |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Mapy |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Fotogalerie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Video | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Intenzita dopravy |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kategorie |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Přílohy |
|
Historický vývoj
V Praze je kromě R1 (Pražský okruh) budován ještě druhý okruh zvaný "Městský okruh" neboli MO. Někdy se také označuje jako "vnitřní". R1 a MO budou spojeny sedmi radiálami a tato soustava má po svém úplném dokončení jak dopravně obsloužit město Prahu, tak odvést tranzit z hlavního města mimo něj. Městský okruh i navazující radiály (narozdíl od R1) nejsou vzhledem k svému místnímu charakteru zařazeny do silniční a dálniční sítě České republiky, jsou ovšem vystavěny jako tzv. "místní rychlostní komunikace" a označovány značkou "Silnice pro motorová vozidla".
Úloha tohoto vnitřního okruhu je odvést dopravu z centrální části města a ze severo-jižní magistrály, která vede centrem města a je značně přetěžována. MO tedy nemá přebírat tranzit z Pražského okruhu, jak se tomu v současnosti bohužel děje (například na Jižní spojce, protože jižní část Pražského okruhu zatím chybí), ale má obsluhovat dopravu uvnitř města. To jsou například směry Smíchov – Krč nebo Chodov – Dejvice a další.
Výstavba MO začala v 80. letech stavbou tzv. "Jižní spojky", která byla postupně otevírána v letech 1982 – 1988. Posledním nově otevřeným úsekem v rámci pražského Městského okruhu se stal v srpnu roku 2004 tunel Mrázovka. Tím je Městský okruh již téměř z poloviny v provozu. Z Břevnova (odsud je již snadné dojet na R6, R7 a do Dejvic) vede MO až za Smíchov k Barrandovskému mostu (návaznost na R4), dále pokračuje jako Jižní spojka přes Krč až do Spořilova (na dvě křížovatky s přivadečím k D1), odsud pokračuje k Hostivaři, kde nyní končí. Zatím volně navazuje na Štěrboholskou radiálu, která vede k východní části R1. Od Hostivaře v budoucnu MO povede severně přes Malešice, Libeň a Holešovice k přivaděči na D8. Odsud dále okolo Dejvic a Střešovic ke Strahovskému tunelu, kde se celistvost okruhu uzavírá.
Novinky z MO – archiv informací ze stránky Novinky
Jednotlivé stavby
Štěrboholská radiála - zkapacitnění
Úsek představuje výstavbu jižní větve budoucí MÚK Štěrboholská radiála v místě dnešní tzv. bobové dráhy. Předmětem stavby kromě této větve je 5 mostů, 2 rekonstrukce mostů a protihlukové stěny. Výstavba se předpokládá v období červenec 2009 – prosinec 2011. |
|
Štěrboholská radiála 1. stavba (Rybníčky – Zahradní Město)
Úsek obsahuje 1 MÚK, 3 mosty, 2 protihlukové stěny a opěrnou zeď. Významným stavebním objektem je zavěšený most přes železniční trať Praha – Benešov a areál Českých drah s jedním pylonem. Výstavba probíhala v období duben 1989 – prosinec 1997. |
|
Jižní spojka (Zahradní Město – Barrandovský most)
V současnosti z hlediska intenzity dopravy nejzatíženější úsek v České republice (přes 120 tis. aut./24 h). Významným objektem je MÚK s tzv. Spořilovskou spojkou, MÚK s Chodovskou radiálou (dálnicí D1) a Barrandovský most, dlouhý 352 m o šířce 40 m. Výstavba probíhala v 80. letech. Výstavba Barrandovského mostu probíhala v letech 1978 – 1988, jeho jižní polovina byla zprovozněna 20. 9. 1983, severní v roce 1988. |
|
| 0075 |
Zlíchov – Radlická
Součástí stavby jsou 2 MÚK, 2 silniční a 1 železniční most a 152 m dlouhý hloubený Zlíchovský tunel pod železniční tratí Praha – Plzeň. Výstavba probíhala od listopadu 1998. Stavba byla zprovozněna 28. 10. 2002. |
| 9543 |
Radlická – Strahovský tunel
Výstavba nejvýznamější části této stavby, tunelu Mrázovka (délka západního tubusu 1 004 m, východního 837 m), započala v prosinci 1997. Tunel je z větší části ražený, zbytek je hloubený z povrchu. Jeho součástí jsou mimo jiné také dvě tunelové větve, vyúsťující na Radlickou ulici. Stavba pomohla výrazně zklidnit dopravu v městské části Praha-Smíchov. Stavba byla zprovozněna 26. 8. 2004. |
Strahovský tunel 1. stavba
Výstavba Strahovského tunelu byla zahájena v roce 1979 ražbou průzkumné štoly, samotná výstavba započala v roce 1985, tunel byl proražen v roce 1992. Tvoří jej dva tubusy, plánován byl i tubus třetí (vedle dnešního středního a západního), k jeho realizaci však nedošlo. Stavba byla zprovozněna 3. 12. 1997. |
|
| 0065 |
Strahovský tunel 2. stavba
Stavba tvoří severní předportálí Strahovskéhu tunelu na Malovance a je rozdělena do dvou částí:
|
| 9524 |
Strahovský tunel 3. stavba
Předmětem stavby byla výstavba jižního předportálí na Smíchově. Jedná se o soubor staveb sloužících k napojení Strahovského tunelu a tunelu Mrázovka na okolní uliční síť. Úsek obsahuje 1 MÚK, 2 mosty a nájezdové rampy, rekonstrukci okolních ulic a tramvajové trati, kanalizační stoku, integraci řídích systému tunelů a pěší zónu. Výstavba probíhala v období duben 1996 – srpen 2004. Jednotlivé etapy byly zprovozňovány průběžně. |
| 9515 |
Myslbekova – Prašný most
Územní rozhodnutí pro tuto stavbu bylo vydáno v roce 2003. 1. října 2009 byla slavnostně zahájena ražba tunelu Brusnice. Stavbu financuje město Praha. Celý úsek je veden v tunelu dlouhém 915 m, který bude z větší části ražený, pouze úseky u obou portálů budou hloubené. Stavba obsahuje MÚK Prašný most, tunel, podzemní garáže (486 parkovacích míst), most přes železniční trať, technologické centrum a také demolice několika stávajících objektů. Úsek je ve výstavbě, s dokončením se počítá v roce 2012. Smluvní cena souboru staveb městského okruhu Myslbekova – Pelc-Tyrolka je 17,8 miliard korun. |
| 0080 |
Prašný most – Špejchar
Územní rozhodnutí pro tuto stavbu bylo vydáno v roce 2003. Stavbu financuje město Praha. Stavba bude zprovozněna společně s navazujícími stavbami. Celý úsek je veden v hloubeném tunelu délky 659 m. Stavba obsahuje výjezdovou a vjezdovou rampu, nový vestibul stanice metra Hradčanská a podchod dlouhý 51 m. Úsek je ve výstavbě, s dokončením se počítá v roce 2012. Smluvní cena souboru staveb městského okruhu Myslbekova – Pelc-Tyrolka je 17,8 miliard korun. |
| 0079 |
Špejchar – Pelc-Tyrolka
Územní rozhodnutí pro tuto stavbu bylo vydáno v roce 2003. Stavbu financuje město Praha. Součástí stavby jsou 3 MÚK – U Vorlíků, Troja a Pelc-Tyrolka, nový Trojský most (délka 246 m, šířka 40 m), stoupací pruh délky 720 m, prodloužení ulice Partyzánská, podzemní garáže (855 parkovacích míst), úprava ulice Milady Horákové, technologické vybavení a tunel Blanka délky 3 438 m. Proběhla ražba průzkumné štoly (1 949 m), z toho bylo 1 697 m raženo v jižním tubusu a 252 m v severním tubusu. Ražba probíhala v období 16. 5. 2002 – srpen 2005. Úsek je ve výstavbě, s dokončením se počítá v roce 2012. Smluvní cena souboru staveb městského okruhu Myslbekova – Pelc-Tyrolka je 17,8 miliard korun. |
| 0081 |
Pelc-Tyrolka – Balabenka
V roce 2004 byla zpracována studie proveditelnosti a účelnosti. 12. 9. 2005 bylo zveřejněno oznámení EIA. Stavba bude vyžadovat dílčí změny Územního plánu Hlavního města Prahy. Byl zpracován materiál do výboru dopravy zastupitelstva Hlavního města Prahy k rozhodnutí o variantě řešení, která bude dále připravována. 3. 10. 2008 byla dokumentace vrácena k přepracování. Stavba byla v dokumentaci EIA navržena v pěti variantách na základě Závěrů zjišťovacího řízení, které se liší průchodem ulicí Povltavskou a délkou tunelu. Na základě procesu EIA bude vybrána konečná varianta. Realizace je plánována po etapách:
Realizace je plánována nejdříve po dokončení tunelu Blanka. |
| 0094 |
Balabenka – Štěrboholská radiála
V roce 2004 byla zpracována studie proveditelnosti a účelnosti. 12. 9. 2005 bylo zveřejněno oznámení EIA. 3. 10. 2008 byla dokumentace vrácena k přepracování. Stavba je navržena ve dvou variantách, které se liší zejména rozsahem tunelových staveb. Úsek obsahuje 6 MÚK – K Žižkovu, Českobrodská, Černokostelecká, V Olšinách a Štěrboholská radiála, 4 mosty na trase (celková délka 527 m), 4 nadjezdy, 10 mostů na větvích křižovatek (celková délka 548 m), ekodukt Na Balkáně délky 40 m, rekonstrukci 2 mostů a lávku a podchod pro pěší. Budou také vybudovány 4 tunely, a to tunel Malešice (levý tubus délky 1 015 m, pravý tubus délky 1 115 m), tunel Jarov, který se skládá z hloubené části pod ekoduktem dlouhé 40 m, zastropené části délky 360 m a hloubené části pod ulicí Českobrodskou délky 246 m, tunel Pod Balkánem (levý tubus délky 767 m, pravý délky 635 m) a tunel délky 179 m na mimoúrovňové křižovatce K Žižkovu (pouze u varianty 1). Realizace je plánována po etapách:
Realizace je plánována nejdříve po dokončení tunelu Blanka. |
