ceskedalnice.cz

Praha – Příbram – Nová Hospoda (I/20)

• (Praha – dálniční křižovatka Praha-Lahovice R1–R4)
  • návaznost
    • R1: Pražský okruh
    • D1: Brno – Vyškov – (Hulín – Přerov) – Lipník n. B. – Bělotín – Ostrava – (Polsko)
    • (D3: Tábor – České Budějovice – Rakousko)
    • D5: Plzeň – Německo
    • R6: (Karlovy Vary) – Cheb – (Německo)
    • R7: Slaný – (Chomutov)
    • D8: Lovosice – (Ústí n. L. – Německo)
    • R10: Mladá Boleslav – Turnov
    • D11: Hradec Králové – (Trutnov – Polsko)
• přerušení 9 km (Praha – Jíloviště, čtyřpruhová I/4 zde není rychlostní silnicí)
• Jíloviště – výjezd 9 Jíloviště
• Příbram – výjezd 41 Příbram-sever
• přerušení 43 km (Příbram – Nová Hospoda I/20)

• 84 km (32 km v provozu, 9 km v provozu jako čtyřpruhová I/4, 43 km v přípravě)

• Schematická mapa

• R4 v provozu, úsek Praha – Skalka

• střed 24,6 tis. aut./24 h (Jíloviště – Řitka, 2007)

• Jíloviště – Dlouhá Lhota: S 24,5/100
• Dlouhá Lhota – Skalka: R 24,5/100
• Skalka – II/118: R 22,5/80
• II/118 – Mirotice: R 25,5/100
• Mirotice – Nová Hospoda (křižovatka I/20–R4): R 22,5/100

• Vizualizace křižovatky R1–R4 dle změněného projektu
• ŘSD: mapa křižovatky I/20–R4 (JPEG, 821 kB)

Zbraslav, obchvat

• délka: 5,2 km
• kategorie: S 24,5/100
• výjezdy: Zbraslav (3×)
• zprovoznění: 1966

Zejména kvůli chybějící doprovodné komunikaci v úseku Zbraslav – Jíloviště není tato část označena jako rychlostní silnice.

Zbraslav – Jíloviště

• délka: 3,4 km
• kategorie: S 24,5/100
• výjezdy: Jíloviště (km 10)
• zprovoznění: 1972

Zejména kvůli chybějící doprovodné komunikaci není tato část označena jako rychlostní silnice.

Jíloviště – Varadov

• délka: 2,0 km
• kategorie: S 24,5/100
• zahájení: 1969
• zprovoznění: 1971

Řitka, obchvat

• délka: 4,2 km
• kategorie: S 24,5/100
• výjezdy: Řitka (km 15)
• zahájení: 1971
• zprovoznění: 1978

Úsek sestává ze staveb:

• Klínec – Jiráskova čtvrť, délky 0,8 km, zahájené v roce 1971 a zprovozněné 1975
• Přeložka Řitka, délky 3,4 km, zahájené v roce 1975 a zprovozněné 1978

Řitka – Mníšek pod Brdy

• délka: 3,1 km
• kategorie: S 24,5/100
• výjezdy: Mníšek pod Brdy (km 19)
• zahájení: 1978
• zprovoznění: 1982

Úsek sestává ze staveb:

• Řitka – Mníšek pod Brdy I, délky 1,6 km, zahájené v roce 1978 a zprovozněné 1981
• Řitka – Mníšek pod Brdy II, délky 1,5 km, zahájené v roce 1979 a zprovozněné 1982

Mníšek pod Brdy – Kytín

• délka: 3,1 km
• kategorie: S 24,5/100
• výjezdy: Kytín (km 23)
• zahájení: 1976
• zprovoznění: 1980

Úsek sestává ze staveb:

• Mníšek pod Brdy – Voznice I, délky 2,0 km, zahájené v roce 1977 a zprovozněné 1980
• MÚK Kytín, zahájené v roce 1977 a zprovozněné 1979
• část stavby Mníšek pod Brdy – Voznice II, délky 3,3 km, zahájené v roce 1976 a zprovozněné 1979

Kytín – Voznice

• délka: 3,5 km
• kategorie: S 24,5/100
• výjezdy: Voznice (km 26)
• zahájení: 1975
• zprovoznění: 1981

Stavba sestává ze staveb:

• části stavby Mníšek pod Brdy – Voznice II, délky 3,3 km, zahájené v roce 1976 a zprovozněné 1979
• Voznice I (MÚK), délky 0,5 km, zahájené v roce 1975 a zprovozněné 1977
• Voznice II, délky 0,8 km, zahájené v roce 1977 a zprovozněné 1981

Úsek zahrnuje i 252 m dlouhý most Voznice.

Voznice – Kodetka

• délka: 2,1 km
• kategorie: S 24,5/100
• výjezdy: Dobříš-sever (km 28)
• zahájení: 1980
• zprovoznění: 1986

Úsek sestává ze staveb:

• Dobříš, přeložka I, délky 2,1 km, zahájené v roce 1980 a zprovozněné 1984
• Dobříš, přeložka III, délky 2,1 km, zahájené v roce 1983 a zprovozněné 1986

Jednalo se o výstavbu, resp. dostavbu, polovičního profilu rychlostní silnice v daném úseku.

Dobříš, přeložka

• délka: 3,2 km
• kategorie: S 24,5/100
• zahájení: 1982
• zprovoznění: 1986

Úsek sestává ze staveb:

• Dobříš, přeložka II, délky 0,1 km, zahájené v roce 1982 a zprovozněné 1985
• Dobříš, přeložka IV, délky 1,6 km, zahájené v roce 1984 a zprovozněné 1985
• Dobříš, přeložka VI, délky 3,1 km, zahájené v roce 1985 a zprovozněné 1986
• Dobříš, přeložka VII, délky 1,6 km, zahájené v roce 1986 a téhož roku zprovozněné

Jednalo se o výstavbu, resp. dostavbu, polovičního profilu rychlostní silnice v daném úseku.

Dobříš – Obořiště

• délka: 2,8 km
• kategorie: S 24,5/100
• výjezdy: Dobříš-jih (km 34)
• zahájení: 1978
• zprovoznění: 1983

Úsek sestává ze staveb:

• Dobříš, přeložka V, délky 2,4 km, zahájené v roce 1980 a zprovozněné 1983
• MÚK Obořiště, délky 0,4 km, zahájené v roce 1978 a zprovozněné 1980

Obořiště, přeložka

• délka: 3,7 km
• kategorie: S 24,5/100
• zahájení: 1977
• zprovoznění: 1980

Dlouhá Lhota, přeložka

• délka: 2,9 km
• kategorie: S 24,5/100
• zahájení: 1979
• zprovoznění: 1981

Dlouhá Lhota – Skalka

• délka: 1,8 km
• kategorie: R 24,5/100
• výjezdy: Příbram-sever (km 41)
• zahájení: 1986
• zprovoznění: 1989

Úsek sestává ze staveb:

• Dlouhá Lhota – Skalka, délky 1,3 km, zahájené v roce 1986 a zprovozněné 1988
• MÚK Skalka, délky 0,5 km, zahájené v roce 1987 a zprovozněné 1989

Skalka – II/118: km 40,830 – 45,620 (4,790 km)

• kategorie: R 22,5/80
• MÚK: Dubenec, Háje
• předpokládané zahájení: 4.Q/2010

Součástí stavby je také doprovodná komunikace.

Bylo vydáno územní rozhodnutí a zpracována dokumentace pro stavební povolení. Stavební povolení na komunikace nižších tříd bylo vydáno v prosinci 2008. Probíhají řízení ohledně stavebních povolení, bylo zažádáno o stavební povolení na hlavní trasu. Vypsání výběrového řízení na zhotovitele se předpokládá v druhé polovině roku 2010. Stavební práce by měly být zahájeny ještě v roce 2010. Předpokládané náklady na stavbu činí 790 milionů korun.

II/118 – Milín, zkapacitnění: km 45,620 – 51,320 (5,700 km)

• kategorie: R 25,5/100
• MÚK: Milín
• předpokládané zahájení: nejdříve v roce 2012

Součástí stavby je také doprovodná komunikace.

Na první část stavby (o délce 4,0 km) bylo vydáno kladné hodnocení k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a probíhá projednávání dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR). Pro zbývající část jsou dle dokumentace EIA možná dvě vedení trasy. Byl získán souhlas obce Milín s variantou vlevo (ve směru staničení, tj. od Prahy) od současné silnice I/4 a mohlo tak být přikročeno k vypracování DÚR na vybranou trasu. DÚR byla odevzdána v září 2008. Probíhají jednání s vlastníky pozemků. Část pozemků byla vydána Pozemkovým fondem v restituci Colloredo-Mansfeldům. V září 2009 bylo zažádáno o vydání územního rozhodnutí. Probíhá územní řízení. Předpokládané náklady na stavbu činí 758 milionů korun.

Milín – Lety: km 51,320 – 62,920 (11,600 km)

• délka: 11,600 km
• kategorie: R 25,5/100
• MÚK: Těchařovice
• předpokládané zahájení: nejdříve v roce 2011

Na stavbu bylo vydáno kladné hodnocení k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Žádost o územní rozhodnutí byla podána v březnu 2007, po opravě formálních chyb nabylo ÚR právní moci 10. 11. 2007. Byla zpracována dokumentace pro stavební povolení, probíhají jednání s vlastníky pozemků. Pro rok 2010 nebyly přiděleny žádné finanční prostředky, a proto jsou veškeré práce na přípravě stavby zastaveny. Předpokládané náklady na stavbu činí 2,877 miliardy korun.

Lety – Čimelice: km 62,920 – 65,511 (2,591 km)

• kategorie: R 25,5/100
• MÚK: Lety
• předpokládané zahájení: 2010

Součástí stavby je také doprovodná komunikace a přeložka silnice I/19 v kategorii S 9,5/50.

Na stavbu bylo v lednu 2000 vydáno kladné hodnocení k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). V roce 2004 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, které bylo vydáno 2. 3. 2007 a nabylo právní moci 11. 4. 2007. Byla zpracována dokumentace pro stavební povolení. Dokončují se výkupy pozemků, ale zbylí vlastníci nesouhlasí s výkupem, připravuje se vyvlastňovací řízení. Jedním osloveným vlastníkem byla požadována cena 500,- Kč/m². Jelikož nelze požádat o vydání stavebního povolení na některý z objektů, byla zaslána na odbor výstavby MěÚ Mirovice žádost o prodloužení platnosti ÚR a dne 16. 3. 2009 bylo vydáno rozhodnutí o jeho prodloužení do 11. 4. 2011. Zahájení stavby je dle Harmonogramu výstavby dálnic a rychlostních komunikací možné nejdříve v roce 2010. Předpokládané náklady na stavbu činí 672 milionů korun.

Čimelice – Mirotice: km 65,511 – 73,971 (8,460 km)

• kategorie: R 25,5/100
• předpokládané zahájení: 2011

Na stavbu bylo v lednu 2000 vydáno kladné hodnocení k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Bylo požádáno o územní rozhodnutí, územní řízení proběhlo a dne 9. 6. 2008 bylo závěrečné řízení na MěÚ Mirotice. Územní rozhodnutí bylo vydáno 6. 3. 2009 a proti jeho vydání byla doručena příslušnému stavebnímu úřadu tři odvolání. Dne 16. 3. 2009 skončila možnost podání odvolání proti vydanému rozhodnutí a územní rozhodnutí včetně vznesených odvolání bylo postoupeno krajskému úřadu Jihočeského kraje k rozhodnutí o odvolání. Za účasti poslance Ing. Zajíčka a starosty města Písku Ing. Sládka proběhla jednání na obecním úřadě v Rakovicích a ZD Čimelice ohledně odvolání do územního řízení, na kterých došlo k dohodě ohledně připomínek. K 12. 6. 2009 došlo ke stažení odvolání obce Rakovice a Ing. Mastného. Územní rozhodnutí nabylo právní moci. Pro rok 2010 nebyly přiděleny žádné finanční prostředky, a proto jsou veškeré práce na přípravě stavby zastaveny, měl by být pouze objednán geotechnický průzkum (který byl schválen již v roce 2009) a zpracování dokumentace pro stavební povolení. Zahájení stavby je dle Harmonogramu výstavby dálnic a rychlostních komunikací možné nejdříve v roce 2011. Předpokládané náklady na stavbu činí 2,904 miliardy korun.

Mirotice, rozšíření: km 73,971 – 77,491 (3,520 km)

• kategorie: R 25,5/100
• MÚK: Rakovické Chalupy, Mirotice
• předpokládané zahájení: 2012

Jedná se rozšíření stávajícího obchvatu Mirotic z let 1984 – 1985 a jeho přestavbu na parametry rychlostní silnice. Vzhledem k této skutečnosti je předpokládána výstavba tohoto úseku jako úplně posledního z celé R4. Bude zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí (probíhá výběrové řízení na zpracovatele) a bude vypsáno výběrové řízení na předběžný geotechnický průzkum a expertizu k dokumentaci pro územní rozhodnutí. Zahájení stavby je dle Harmonogramu výstavby dálnic a rychlostních komunikací možné nejdříve v roce 2012. Předpokládané náklady na stavbu činí 531 milionů korun.

Mirotice – Třebkov: km 77,491 – 83,371 (5,880 km)

• kategorie: R 22,5/100
• zahájení: 22. 4. 2008
• předpokládané zprovoznění: IIIQ/2010
• předpokládaná realizace: 2008 – 2012

Na stavbu bylo v březnu 1998 vydáno kladné hodnocení k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). V dubnu 2002 bylo vydáno územní rozhodnutí (ÚR). V březnu 2003 byla zpracována dokumentace pro stavební povolení (DSP), které bylo uděleno v listopadu 2007. Dne 24. 1. 2008 bylo předáno staveniště, výstavba byla zahájena 22. 4. 2008. Dokončena a uvedena do provozu byla objížďková komunikace na začátku úseku, stejně jako přeložka silnice III. třídy do Podolí II. Provádí se zemní práce na hlavní trase, jsou provedeny trubní propustky a mostní objekty na potocích a gabionová zeď u dvou domků. Na silničních mostech se zhotovuje podpěrná konstrukce pro bednění a probíhá betonáž podchodu u Radobytců. Dokončují se výkupy pro vybudování okružní křižovatky na silnici I/4, do níž bude zaústěn sjezd z R4 a silnice III. třídy z Podolí II a Čížové. Byl navýšen příspěvek na rok 2009 z OPD, s předpokládaným uvedením stavby do předčasného provozu ve 3. čtvrtletí 2010. Práce probíhají dle upraveného harmonogramu. Předpokládané náklady na stavbu činí 1,123 miliardy korun.

Nová Hospoda (křižovatka I/20–R4): km 83,371 – 84,161 (0,790 km)

• kategorie: R 22,5/100
• zahájení: 22. 9. 2005
• zprovoznění: 19. 11. 2007

Jedná se o velkou mimoúrovňovou křižovatku, umožňující napojení silnic I/4 a I/20 na rychlostní silnici R4. Celková délka silnice, větví MÚK a ostatních připojovacích či doprovodných komunikací činí 8,1 km. Rychlostní silnice R4 zde bude končit plynulým napojením na silnici I/20 směrem na Písek a České Budějovice, do zprovoznění severně navazujících staveb je však označena pouze jako silnice 1. třídy I/4. Náklady na stavbu činily 1,446 miliardy korun.