D8 u Úžic

Informace o cestování v Chorvatsku

hr_head

Stručné info

Svícení Povinné svícení po celý den od 1. listopadu do 31. března
Mýto Dálnice
Povolené množství alkoholu v krvi Alkohol: 0,5 ‰ (mimo firemní řidiče a řidiče do 24 let, v případě nehody bráno jako přitěžující okolnost)
Měna Chorvatská kuna (HRK)
Telefonní předvolba + 385
Časové pásmo Středoevropský, v letním období + 1 hodina
Další informace Informace MZV ČR

Rychlostní limity

Město Mimo město Silnice pro motorová vozidla Dálnice
Osobní automobil 50 90 110 130
Obytný automobil 50 90 110 130
Motocykl 50 90 110 130
Osobní automobil s obytným přívěsem 50 80 80 80
Pozn.: Řidiči, kteří mají řidičský průkaz méně než dva roky, mohou jet mimo obec nejvýše 80 km/h, na rychlostní silnici 100 km/h a na dálnici nejvýše 120 km/h.

Základní informace pro motoristy

Nezapomeňte hlavně na: zelenou kartu, lékárničku, varovný trojúhelník a reflexní vestu. Doporučujeme hasicí přístroj.

Telefonování během jízdy je dovoleno pouze se sadou hands free. Při předjíždění je nutné po celou dobu používat směrová světla.

Chorvatsko členem je EU, je však třeba mít na paměti, že jeho území není součástí tzv. Schnegenského prostoru, tedy hranice jako takové nezmizely. Je tedy zachována i když ve snížene míře kontrola na hranicích.

Dopravní značení

  • Zelené dopravní značky značí dálnice.
  • Žluté dopravní značky značí silnice a ostatní cíle.
Dálniční značení

Mýtné

Používání chorvatských dálnic podléhá mýtu. Na začátku placeného úseku obdržíte lístek, který při výjezdu z dálnice zaplatíte hotově nebo kreditní kartou (lze využít i pruhy pro Bank Card). Na některých trasách se mohou poplatky vybírat i uvnitř úseků. Poplatky lze zaplatit přímo v chorvatských kunách nebo euru. Při placení v Eurech můžete obdržet zbytek po placení v místní měně, proto doporučujeme vzít si drobné mince sebou.

Smart Card

Jedná se o bezkontaktní kartu využitelnou pro placení ve speciálních jízdních pruzích, která je určená často cestujícím a poskytujícím jim se slevu z mýtného.

Electronic Toll Collection (ETC)

Electronic Toll Collection System (Chorvatsky ENC) je malá elektronická palubní registrační jednotka, kterou lze zakoupit na mýtnicích a kterou je nutné nabít částkou minimálně 100 HRK. Cena za palubní jednotku (On-Board Unit/OBU) je standardně 122 HRK a lze ji získat podpisem smlouvy s HAC. Platbu lze provést v hotovosti, kreditní kartou nebo prostřednictvím platebního příkazu. Palubní jednotka se umísťuje na čelní sklo pomocí k tomu určeného držáku. Odečítání mýta probíhá elektronicky při průjezdu mýtnicí, pro ETC je vyhrazen na velkých mýtnicích nejméně jeden pruh, na menších probíhá odečet v běžných pruzích pro smíšené platby.

Pozor!
Pří platbě pomocí systému ETC, je třeba při průjezdu mýtnicí udržovat mezi auty odstup min. 10 m, jinak může dojít k odečtení z cizí jednotky – hrozí riziko pokuty!
Viz smluvní podmínky: http://www.hac.hr/en/toll-rates/etc/etc-21-74/agreement

Seznam dálnic s ETC
    • Zagreb – Split – Ploče
    • Zagreb – Rijeka
    • Bregana – Zagreb – Lipovac
    • B. Manastir – Osijek – Svilaj
    • Zagreb – Varaždin – Goričan
    • Most na Krk*
    • Rupa – Rijeka**

*   provozováno společností ARZ

** provozováno společností Bina-Istra

Tunely a mosty

Vyjma dálnic jsou zpoplatněny následující mosty a tunely:

    • most na ostrov Krk – nově bez poplatku
    • tunel Učka (trasa Rovinj – Rijeka)
    • viadukt Mirna (trasa Rovinj – Umag) – již je součástí dálničního úseku, je tedy placen v rámci bežného mýta
    • tunel Sv.Ilija (trasa Zagvozd – Baška Voda) – nově bez poplatku
Most přes řeku Krka

Výše poplatku mýta se určuje podle kategorie vozidla

Tabulka kategorii vozidel
Tunel Učka
Kategorie Poplatek
Kat. 1A 18 HRK
Kat. 1 30 HRK
Kat. 2 46 HRK
Kat. 3 90 HRK
Kat. 4 179 HRK

Trajekty

Mezi jednotlivými ostrovy a pevninou zajišťuje přepravu společnost Jadrolinija. Během letní sezony je k dispozici většinou dostatek spojení po celý den. Bližší informace o jízdních řádech, přepravních podmínkách a cenách naleznete na stránkách společnosti Jadrolinija. Z chorvatského pobřeží je rovněž možné se přepravit trajektem do Itálie. Palubní lístky se ve většině případů nekupují přímo od palubního personálu, ale k tomu určených prodejních místech v přístavech.

Dubrovník

Aktuální stav

Chorvatsko v roce 1995 disponovalo 302 km dálnic. Po ukončení války se postupně připravilo několik rozvojových programů a jedním z nich byl i program na výstavbu dálnic. Tento program našel podporu napříč politickým spektrem a díky konjuktuře v Evropě byla zahájena výstavba dálniční sítě a vydržela v silném tempu celou další dekádu. Chorvatsko od roku 1996 až 2016 uvedlo do provozu 1000 km dálnic, přičemž v období 2000 až 2010 to bylo přibližně 830 km dálnic.

Původní hlavní záměr uvažoval o propojení Záhřebu se Splitem (A1), ale později se tato dálnice protáhla v plánech až po Dubrovnik a nyní je až u města Ploče. Kromě toho má Chorvatsko dobudované dálniční spojení od Záhřebu na Maďarsko (A4), Slovinsko (A2) a rovněž je dokončená dálnice A3, která jde od hranic se Slovinskem kolem města Záhřeb, kde tvoří jeho obchvat dál na Srbsko. Chorvatský stát má dálnicí spojené i města Záhřeb a Rijeku a to díky dálnici A6. Ještě v tom čase zadala vláda i první PPP výstavbu na Istrii a tamní koncesionář Bina Istra vybudoval na plný profil dálnici A9 od Slovinska směrem na Pulu a v 1/2 profilu je k dispozici dálnice A8, která spojuje dálnici A9 s Rijekou, přičemž se již rozběhla dostavba na plný profil kromě úseku s tunelem Učka, jehož dostavba je v plánu později. Dálnice A7 od hranice se Slovinskem končí prozatím jižně pod Rijekou, další výstavba směrem k dálnici A1 zde v současné době neprobíhá. Chorvatsko realizuje i evropský koridor, který je tvořen dálnicemi A5 a A10 (uprostřed se realizuje v Bosně a Hercegovině jakožto tamní dálnice A1), přičemž na dálnici A5 se staví most přes řeku Dráva u města Osijek (4. největší město), přičemž odsud je region s pomocí A5 již souvisle napojený na dálnici A3. Od dálnice A3 dál na jih je A5 hotová, ale chybí most přes hraniční řeku Sáva (most se již staví a má i napojení na straně Bosny a Hercegoviny). Dálnice A10, která začíná na hranicích s Bosnou a Hercegovinou je rovněž hotová v celé délce až po napojení na město Ploče. Ve výhledu je rozšíření dálnice A1 od Záhřebu po město Karlovac na 6 jízdních pruhů a staví se rychlostní cesta podél severní strany hlavního města.

Dálniční síť je téměř u konce, ale tento konec se tak brzo neobjeví, protože státní dálniční společnosti jsou silně zadlužené a musí se nejdříve nalézt vůle pro snížení jejich dluhů. Pro začátek již ale Chorvatsko získalo dva veliké úvěry od mezinárodních a místních bank, které transformují 60% podíl zadlužení a rozloží splátky na delší období a zároveň se zavedla letní přirážka k mýtnému ve výši 10% na většinu dálnic v zemi. Chorvatsko vypracovalo dopravní model 2030 a další výstavba bude prováděna pod větším dohledem EU tak, aby byla i ekonomicky návratná.

Chorvatsko kromě těchto investicí zmodernizovalo velmi kvalitně stovky kilometrů státních silnic I. třídy, postavilo několik obchvatů a mostů. Zahájila se i rekonstrukce vozovek v rozsahu dalších stovek kilometrů napříč celou zemí včetně ostrovů. Tento proces údržby Chorvatsko realizuje cyklicky, jeho silnice jsou tak v dobrém stavu. Běží i výstavba několika rychlostních silnic. Jedna z nich bude například Trogir – Split – Omiš. První části od Trogiru po Omiš se aktivně staví. Co se týče obchvatu kolem města Omiš, tak zde je část hotová, ale bez dalšího napojení a čeká se na dokončení nových projektů. Již brzo by se měla zahájit jeho dostavba. Na jihu Chorvatska se postavil u města Trogir nový most, který spojil přímo město s pevninou a navazujícím ostrovem bez nutnosti projíždět přeplněným historickým centrem. Za poslední roky je důležité uvést, že se zrealizovalo i silniční spojení z dálnice A1 na pobřeží za pomoci tunelu Sv. Ilija.

Kromě výše uvedeného začala výstavba mostu na polostrov Pelješac. Staví se již i jeho severní a jižní napojení což obnáší výstavbu dalších desítek km silnic, tunelů a mostů včetně např. obchvatu Ston. Tato investice přinese pevné spojení jižní části Chorvatska, které tady historicky chybí a zkrátí se tak cestování do Dubrovniku. V samotném městě Dubrovnik se připravuje výstavba rychlostní silnice z centra na letiště.

Chorvatsko také modernizuje letiště v Záhřebu, Splitu, Dubrovniku, přistavují se terminály, parkovací plochy pro vozidla, ale i autobusy. Modernizují se přístavy a staví nové. Je veliká snaha zlepšit časové spojení jednotlivých dopravních uzlů na letoviska během letní sezóny, která je hlavním tahounem chorvatského hospodářství. Z těch menších a nejnovějších investicí se třeba na jaro 2019 rozestavěla 1. etapa severního obchvatu města Čakovec a snad rovněž potěší informace, že jednou z podmínek transformace zadlužení dálničních firem je i nový model výběru mýta, kdy se má ukončit nekonečné stání u mýtnic. Nový model je v přípravách a během několika let se má zavést do praxe.

Dopravní situace

Chorvatští řidiči jezdí temperamentně a nemívají příliš pochopení pro pomalu jedoucí turisty vychutnávající si krásy pobřeží Jaderského moře. Velmi časté jsou policejní kontroly, vyplatí se respektovat mnohdy i ne zcela opodstatněná omezení rychlosti.

Kvalita silniční infrastruktury je nepochybně na vysoké úrovni, ale během letní sezóny není schopna ve špičkách (pátky, soboty) během července a srpna unést zatížení jaké se tomuto státu dostává. Je nezbytné se na to připravit a obrnit se trpělivostí, dostatkem pitné vody a plnou nádrží. V posledních letech se provoz zpomalil nejen u tunelů na dálnicích A1 a A6, ale i na dalších dálnicích a na mnoha státních silnicích a to jak pobřežních, tak i vnitrozemských. Je nutno se připravit na kolony vyplývající jak z intenzit provozu, tak i na základě toho, že Chorvatsko není členem Schengenu, takže se čeká již od hranic s Maďarskem a Slovinskem. Na důležitých místech, kde se tvoří dlouhé kolony ze všech stran je nutno dbát pokynů dopravních pomocníků v bílých uniformách. V mnoha městech je pak vypnutá světelná signalizace a provoz řídí dopravní policie.

Za deště se stávají chorvatské silnice vlivem odlišného složení velmi kluzké, hrozí nebezpečí smyku. V přístavech je třeba při nájezdu/výjezdu na trajekt dbát zvýšené opatrnosti, neboť naloďování je hůře organizované a v mnoha případech není optimálně stavebně vyřešen nájezd na trajekt, což zejména platí pro soupravy automobilu a obytného přívěsu.

A1

Svátky a prázdniny

  • 1. ledna (Nový rok)
  • 6. ledna (Tři králové)
  • Velikonoční pondělí
  • 1. května (Svátek práce)
  • Svatodušní svátky
  • 22. června
  • 25. června (Národní svátek)
  • 5. srpna
  • 15. srpna (Nanebevzetí Panny Marie)
  • 8. října (Den nezávislosti)
  • 1. listopadu (Svátek všech svatých)
  • 25. a 26. prosince (Vánoce)

Ceny pohonných hmot

Ceny pohonných hmot naleznete zde

A1 v Dalmácii

Slovník dopravního značení

autocesta dálnice
izlaz výjezd
odmoriště odpočívadlo
čvor dálniční křižovatka
cestarina mýtnice

Důležité odkazy a kontakty

Český web věnovaný Chorvatsku www.nove.chorvatsko.cz
Turistický portál www.croatia.hr
Ministerstvo dopravy www.mppi.hr
Chorvatské dálnice (Hrvatske autoceste d.o.o.) www.hac.hr
Dálnice Rijeka – Záhřeb (Autocesta Rijeka – Zagreb d.d.) www.arz.hr
Dálnice Záhřeb – Macelj (Autocesta Zagreb – Macelj d.o.o.) www.azm.hr
Dálnice na Istrii (Bina–Istra d.d.) www.bina-istra.hr
Jadrolinija www.jadrolinija.hr
Hrvatski autoklub www.hak.hr
Hasiči 93
Policie 92
Záchranná služba 94
SOS 112

Stav: srpen 2020

Pečlivě jsme pro Vás připravili tyto informace. Prosíme Vás o pochopení, že správnost a úplnost těchto informací je bez záruky.


© 2002 – 2024 ceskedalnice.cz

info@ceskedalnice.cz | Poslední změna stránky 31. 8. 2020 | RSS Novinky

Obsah stránek ceskedalnice.cz je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření nebo další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu autorů těchto stránek v rozporu s právním řádem České republiky.

Používáme WordPress